Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojáci chtějí více kontaktů s Poláky

  8:36aktualizováno  8:36
Mikulovice - Sto na sto. Takový je poměr vojáků a civilistů v posádce Mikulovice na Jesenicku. Ve vojenském prostoru v lesích poblíž polské hranice pečují o munici a výzbroj jako jedna z osmnácti zásobovacích základen v zemi, aby mohli kdykoli zásobit bojové útvary. Vojáci nevidí žádný přínos v tom, že jsou stranou civilizace a mají do obce několik kilometrů. "Tady zdechl pes. V dědině není kam jít, jenom do hospody. Vycházky jsou skoro zbytečné," postěžoval si jeden z vojáků.

Zatímco "záklaďáci" vidí vše černě, velitelé hodnotí umístění posádky z jiného pohledu. "Strategicky jsme na tom dobře. Jsme jediná posádka na okresy Jeseník, Šumperk a Bruntál, takže máme dobré šance na přežití," uvedl velitel posádky Jaroslav Plašil.

Výhody vidí do budoucna i v blízkosti Polska. Zatím jsou ale kontakty s polskou armádou chabé. Jen v roce 1995 se posádka podílela na česko-polském cvičení. Ani po vstupu obou armád do NATO posádky z obou stran blíž nespolupracují. "Je to škoda. Třeba bychom si mohli pravidelně zahrát spolu fotbálek a navštěvovat se. Nemusí jít jen o armádní záležitosti," říká jiný voják základní služby.

Plašil by větší kontakty uvítal. "Naráží to ale na armádní předpisy a omezené možnosti pohybu vojáků přes hranice. Zatím pro takové kontakty ani není podpora nadřízených složek," uvedl Plašil. Podle něj by ale význam základny mohl v budoucnu stoupnout, protože mikulovický útvar může sloužit také pro zásobování polských posádek v blízkosti hranice.

"NATO bude postupně přecházet na jednotné ráže zbraní, takže po vstupu do Evropské unie a otevření hranic bude naše specializace výhodná, protože i pro polské posádky může být potom lepší odebírat zbraně i munici odtud," myslí si Plašil.

Pro řadu civilistů v Mikulovicích je posádka součástí jejich života. Je totiž široko daleko největším zaměstnavatelem. Sto a více lidí zaměstnává na Jesenicku jen několik firem. Mnozí lidé pracují v kasárnách řadu let. "Nevím, kde jinde bych hledala práci. Kdyby to tady mělo skončit, bude to pro obec neštěstí," říká Milena Verníčková, která jako civilní zaměstnanec pracuje v armádě už dvacet let.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.