Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojáci bin Ládina u Tora Bora zahlédli i zaslechli, přesto prchnul

  17:27aktualizováno  17:27
Usáma bin Ládin se tři měsíce po 11. září jako stín proplétal afghánským skalním komplexem Tora Bora. Členové speciálního britského týmu poprvé přiznali, že jeho hlas zaslechli ve vysílačce a maskovaného padoucha nejspíš i zahlédli. Přesto jim vyklouzl a dalších jedenáct let unikal.

Afghánský bojovník sleduje ostřelování skalního komplexu Tora Bora na hranicích s Pákistánem (5. prosince 2001) | foto: Profimedia.cz

Vzpomínky členů speciálního britského týmu SBS na peklo jménem Tora Bora jen potvrzují, že v prosinci 2001 byli spojenci od dopadení strůjce teroristických útoků z 11. září nejblíž v celé historii afghánského tažení.

Britští vojáci z SBS (British Special Boat Service) se těsně před útokem na Tora Bora připojili k týmu amerických speciálních sil a CIA, který sledoval bin Ládina z Džalalabádu do Bílých hor a později až ke skalnímu labyrintu na hranicích s Pákistánem.

Jak Usáma utíkal z Tora Bora

Terorista neutekl do Pákistánu, ale ještě měsíce pobýval v Afghánistánu

Britům se podle BBC podařilo ukořistit krátkovlnnou vysílačku rebelů z al-Káidy a mohli tak poslouchat rozhovory povstalců. V jednu chvíli se z ní dokonce ozval tajemný hlas, který zřejmě patřil samotnému králi teroru.

Dva členové týmu také v dáli zahlédli vysokou postavu v maskáčové bundě, kterou do tajného vchodu ve skále doprovázelo padesát věrných džihádistů. Naposledy tak zřejmě spatřili muže, po němž pak Američané pátrali dlouhých jedenáct let.

Šestapadesát hodin náletů zpustošilo krajinu

Britové s Američany si založili základnu na úpatí hor a čtyři muži se spolu s deseti Afghánci vydali na cestu. Podle jejich slov šli nejdrsnějším terénem, který kdy okusili, až došli na místo, odkud viděli 900 členů al-Káidy.

Velitel Gary Bernsten vydal rozkaz zahájit palbu. V tu chvíli začala lítá bitva o Tora Bora. Tým požádal o vzdušnou podporu, která nakonec trvala 56 hodin. "Shazovali jsme na něj všechno. Ani jsem netušil, že máme tolik letounů B52 a B1," líčil jeden z členů speciálních sil.

"Každý se snažil bojovat, protože on tam byl. Mohu vám říci, že jsme na to místo shodili tolik munice, že jsme úplně změnili krajinu. Mapa teď vypadá docela jinak," popsal voják boje u Tora Bora. Mezitím se k týmu připojovali další vojáci, ale nikdy jich nebylo více než stovka.

Bombardér B-52 se otáčí nad hlavami Afghánců a znovu letí k Tora Bora

Bombardér B-52 se otáčí nad hlavami Afghánců a znovu letí k Tora Bora

Američané zasypali komplex Tora Bora bombami, letecká podpora trvala 56 hodin

Američané zasypali komplex Tora Bora bombami, letecká podpora trvala 56 hodin

Afghánci se skrývají, zatímco v pozadí útočí na Tora Bora americký bombardér

Afghánci se skrývají, zatímco v pozadí útočí na Tora Bora americký bombardér B-52

Přesto se podařilo obsadit tři sektory hory. I po masivním bombardování odposlechy z vysílačky al-Káidy prokázaly, že je bin Ládin stále naživu. Jeden z týmů byl v tu chvíli jen necelé dva kilometry od něj a chtěl vyrazit do akce.

Američané se stali obětí vlastní taktiky

Jenže rozkaz zněl jasně, museli vyčkat na posily. Vojáci cítili bezmoc a začalo se mezi nimi skloňovat slovo vzpoura. Američané se totiž v tu chvíli stali obětí své vlastní taktiky. Ta velela mít v pozemních bojích co nejméně mužů.

Na zemi měli bojovat především afghánští bojovníci, které měly řídit malé týmy složené z agentů CIA a příslušníků speciálních jednotek. Bojovníci měli dostávat pouze vzdušnou podporu.

Právě u Tora Bora se ale mudžahedíni projevili jako nespolehliví spojenci. Odmítali bojovat v noci, a tak al-Káida pod rouškou tmy vždy získávala zpět těžko dobytá území. V jednu chvíli dokonce Afghánci přistoupili na příměří, které pomohlo bin Ládinovi k útěku.

"Nemyslím si, že byli dostatečně vycvičení," uvedl jeden z pamětníků tehdejších bojů. "A také si nemyslím, že do boje dávali srdce," doplnil. Daleko větším problémem ale v tu chvíli byly obavy Washingtonu poslat do boje více pěšáků.

OK, Usáma zmizel do Pákistánu, jdeme domů

Velení zamítlo rozmístění 800 rangerů na hranici s Pákistánem stejně jako nasazení mariňáků ze základny v nedalekém Kandaháru. S neúspěchem se setkal i plán zaminovat únikové cesty do Pákistánu, aby král teroru nemohl zmizet přes hranici.

Na konci bitvy se jeden voják doplahočil na místo, kde zřejmě naposledy odpočíval bin Ládin. Byla zima, fučel vítr a na krajinu se snášel déšť. Unavení vojáci se ploužili krajinou totálně rozstřílenou leteckými útoky.

"A pak přišel jeden mudžahedín a řekl: OK, Usáma zmizel do Pákistánu, jdeme domů," vzpomínal jeden z příslušníku speciálních jednotek.

Skalní komplex Tora Bora leží na hranici s Pákistánem

Skalní komplex Tora Bora leží na hranici s Pákistánem

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.