Rychlebské hory na Jesenicku mají řadu kouzelných míst. Snad nejčarovnější z nich jsou Nýznerovské vodopády.
Střední Morava
Vodopády jsou také zlatým hřebem jedné z turistických tras Rychlebskými horami. Kvůli problému s přepravou auta je lépe zvolit trasu s východiskem i cílem ve starobylé obci Žulová. Přestože její historie sahá do konce dvanáctého století, svůj dnešní název dostala až v roce 1945 podle řady žulových lomů v okolí. Prohlídku obce i jejich památek je však dobré nechat si na konec. Ze Žulové se vydáme směrem do Skorošic. Potom podél potoka po červené značce dojdeme až k pohádkové hájence a dál na rozcestí pod vrcholem Špičák (900 metrů nad mořem), odkud je nádherný výhled na panorama Rychlebských hor. Z rozcestí pod Špičákem pokračujeme po žluté značce až na další vrchol zvaný Břidličný vrch (942 m). Žlutě značená stezka vede dál až na hranici s Polskem do sedla zvaného Peklo (847 m). Lidé sem v minulosti nikdy nechodili, podle názvu se dá uhodnout proč. Z Pekla po modré značce dojdeme až k turistickému rozcestníku Pod Chlumem (565 m). Odtud po zelené značce už směřujeme k Nýznerovským vodopádům. Nýznerovské vodopády vytvořil svou tisíce let trvající prací Stříbrný potok. Proto se jim také jinak říká vodopády Stříbrného potoka. Voda zde umně využila střídání tvrdých a měkkých hornin a postupně vytvářela prahy, které se stále zvětšovaly. Celá kaskáda je nyní vysoká čtrnáct metrů, jednotlivé stupně potom až tři metry. Lidé chodící k vodopádům se shodují, že zpívají tesknou píseň a mění svou barvu od stříbrné ráno po ocelově šedou navečer. Zde si také do sytosti přijdou na své milovníci přírodního koupání. Už v dávné minulosti lidé věřili v léčivou sílu zdejších vodopádů. Podle jedné z pověstí se o kráse vodopádů kdysi dozvěděl i vodník žijící na druhé straně hor. Vydal se na dlouhou pouť, aby se zde natrvalo usídlil. Od vodopádů vede cesta podél Stříbrného potoka zpět až do Žulové. Kdo bude mít chuť po dvaceti kilometrech ještě na kus historie, Žulová jej nezklame. Vedle řady památek je jasnou dominantou zdejší kostel. Na jeho místě stával od 13. století hrad loupeživých rytířů, před kterými se třásl celý kraj.
Střední Morava
Vodopády jsou také zlatým hřebem jedné z turistických tras Rychlebskými horami. Kvůli problému s přepravou auta je lépe zvolit trasu s východiskem i cílem ve starobylé obci Žulová. Přestože její historie sahá do konce dvanáctého století, svůj dnešní název dostala až v roce 1945 podle řady žulových lomů v okolí. Prohlídku obce i jejich památek je však dobré nechat si na konec. Ze Žulové se vydáme směrem do Skorošic. Potom podél potoka po červené značce dojdeme až k pohádkové hájence a dál na rozcestí pod vrcholem Špičák (900 metrů nad mořem), odkud je nádherný výhled na panorama Rychlebských hor. Z rozcestí pod Špičákem pokračujeme po žluté značce až na další vrchol zvaný Břidličný vrch (942 m). Žlutě značená stezka vede dál až na hranici s Polskem do sedla zvaného Peklo (847 m). Lidé sem v minulosti nikdy nechodili, podle názvu se dá uhodnout proč. Z Pekla po modré značce dojdeme až k turistickému rozcestníku Pod Chlumem (565 m). Odtud po zelené značce už směřujeme k Nýznerovským vodopádům. Nýznerovské vodopády vytvořil svou tisíce let trvající prací Stříbrný potok. Proto se jim také jinak říká vodopády Stříbrného potoka. Voda zde umně využila střídání tvrdých a měkkých hornin a postupně vytvářela prahy, které se stále zvětšovaly. Celá kaskáda je nyní vysoká čtrnáct metrů, jednotlivé stupně potom až tři metry. Lidé chodící k vodopádům se shodují, že zpívají tesknou píseň a mění svou barvu od stříbrné ráno po ocelově šedou navečer. Zde si také do sytosti přijdou na své milovníci přírodního koupání. Už v dávné minulosti lidé věřili v léčivou sílu zdejších vodopádů. Podle jedné z pověstí se o kráse vodopádů kdysi dozvěděl i vodník žijící na druhé straně hor. Vydal se na dlouhou pouť, aby se zde natrvalo usídlil. Od vodopádů vede cesta podél Stříbrného potoka zpět až do Žulové. Kdo bude mít chuť po dvaceti kilometrech ještě na kus historie, Žulová jej nezklame. Vedle řady památek je jasnou dominantou zdejší kostel. Na jeho místě stával od 13. století hrad loupeživých rytířů, před kterými se třásl celý kraj.
