Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přehrady živí globální oteplování více, než se vědělo, tvrdí vědci

  14:39aktualizováno  14:39
Vodní přehrady a na ně navázané elektrárny produkují výrazně více skleníkových plynů, než se dosud vědělo. Ve studii, kterou zveřejnil magazín BioScience, to tvrdí vědci z univerzity ve Vancouveru. Problémem je podle nich metan, který do atmosféry uniká při rozkladu biomasy.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tlející vegetace v přehradách podle studie vypouští do ovzduší obrovské množství skleníkových plynů za rok. Jedná se o asi 1,3 procenta z celkového objemu takzvaných antropogenních skleníkových plynů.

Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé

Tak se označují emise, které do ovzduší vypouští člověk. Vědci tvrdí, že v rozmezí sta let vyprodukují přehrady více skleníkových plynů než spalování biomasy.

„Odhadujeme, že přehrady vyprodukují až o 25 procent více metanu na jednotku plochy, než jsme si doposud mysleli,“ sdělila SciDevNet Bridget Deemerová z Washington State University ve Vancouveru.

„Metan zůstává v atmosféře jen asi deset let, oxid uhličitý několik století. V rozmezí dvaceti let však metan přispívá ke globálnímu oteplování až třikrát víc,“ dodává.

Tlak vědců na politiky

Metan se produkuje na dnech vodních nádrží. Bakterie zde za minimálního přístupu kyslíku rozkládají organický materiál. Nejčastěji se jedná o traviny či stromy, které do nádrže putují po proudu řeky či z přilehlých svahů. Metan a oxid uhličitý jsou hlavní produkty. Na vodní hladinu se dostávají v podobě drobných bublin. Ty unikají do atmosféry (více o procesu zde).

Metan

Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry.

Je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, jeho obsah v atmosféře je oproti tomu asi 9krát menší než u oxidu uhličitého. Produkují ho i hospodářská zvířata (více zde).

Zdroj: Wikipedia

Vědci v rámci studie analyzovali emise ve 250 přehradách. Zjistili také, že přehrady produkují více skleníkových plynů než jezera a mokřady.

Profesorka Emily Stanley z University of Wisconsin-Madison pro server The Guardian uvedla, že se jedná o významné zjištění. Ukazuje, že emise metanu nejsou závislé na stáří ani lokalitě daného vodního rezervoáru, jak se doposud uvádělo, ale spíš na množství organického materiálu.

Autoři studie navrhují, aby se v budoucnosti s novými poznatky počítalo při návrzích přehrad a vodních elektráren. Apelují také na Mezivládní panel pro klimatické změny.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jeden ze dvou prvních společných snímků Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem,...
KOMENTÁŘ: Zradil Trump USA u líček, nebo až u dezertu?

V USA explodovala další absurdní aféra, kterou lze zhustit do otázky, zda se Donald Trump a Vladimir Putin před pár dny v Hamburku sešli u platýse se špenátem...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Arabské země couvají, seznam požadavků pro Katar je o polovinu kratší

Čtveřice arabských zemí, které zavedly bojkot Kataru, vůči němu zmírnila své požadavky. Z původních třinácti jich je nyní šest. V OSN to ve středu oznámili...  celý článek

Americký prezident Donald Trump. (1.6.2017)
Trump lituje, že si vybral Sessionse za ministra spravedlnosti

Americký prezident Donald Trump lituje, že si vybral jako ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Trump v rozhovoru s listem The New York Times (NYT)...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.