Letos se čtyřicet účastníků mistrovství sešlo na Karlově náměstí. I to mělo svůj důvod. "Je to jedinečná příležitost ukázat veřejnosti to, že nevidomí jsou úplně stejní jako normální lidi, akorát, že za ně musí koukat pes," vysvětluje Vobr.
Psi a jejich páni se při soutěži museli mezi lidmi doslova prodírat. První částí mistrovství je takzvaná frekvence. Zvíře musí se svým pánem projít vyznačenou trasu. Na cestě ho čeká řada překážek, přírodních i těch, které na soutěžící nastražili rozhodčí. Psi musí ukázat, že jsou schopni svého pána včas varovat.
Na trase je právě se svým černým labradorem, kterých je na mistrovství naprostá převaha, slovenský soutěžící Aldo Daxner. Přichází k první složité překážce, k úzkému chodníku. Labrador proto Daxnera zavede na silnici. Petr Vobr, který dvojici sleduje, poznamenává: "Pes vyhodnotil silnici jako bezpečnější místo, uvidíme ale, jak to vezme rozhodčí."
Je tu další náročná překážka. Závora, která člověku dosahuje k pasu, pes pod ní však může snadno projít. Černý labrador se chvíli před touto překážkou otáčí, než najde volný prostor po jedné straně.
Na další cestě musí ještě překonat kužele, pohozené trámy na chodníku, dokonce i umělé lejno. Poslední velkou zkouškou je průchod pasáží plnou restaurací. Většina psů tady chvíli bojuje s lákavými vůněmi pečeného masa. Po frekvenci čeká jednotlivé dvojice již jen soutěž poslušnosti.
"Jakmile tomuto psovi dáte popruhy, aby vás vedl, změní se úplně v jinou bytost. Z divocha se stane vstřícným, klidným za váš život odpovědným zvířetem. Mají otevřené duše," rozplývá se nad vodicími psy Petr Vobr.
Tito psi jsou pro všechny účastníky soutěže nejen věrnými společníky, ale i přáteli, kteří jim dávají šanci na to, aby tito nevidomí lidé dostali šanci na samostatnou existenci. "Mistrovství je opravdu jen třešnička na dortu. Důležité je, že se nevidomí sejdou a mají téma ke společnému hovoru," dodává hlavní pořadatel mistrovství Vobr.
