Už v roce 2007 zněla předpověď Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) pochmurně: zánik některých ostrovních států a exil desetimilionů lidí z pobřeží kvůli nárůstu úrovně moří do konce století o 18 až 59 centimetrů.
Teď vědci přiznali, že ledy - zejména v Antakrtidě a Grónsku - tají mnohem rychleji, než v předloňském modelu počítali. "Tradiční vize spočívala v tom, že ledovce se mění velmi pomalu stovky či tisíce let. Ovšem nyní vidíme, že to je mnohem rychlejší," vysvětlil kalifornský vědec Eric Rignot.
Hladina moří se tak během 21. století může zvýšit o více než metr. Nejpesimističtější odhad hovoří o 190 centimetrech, ten nejmírnější o zvýšení "těžko o méně než 75 centimetrů a rozhodně ne pod 50 centimetrů". Autoři předpovědi se opírají o zhruba 1 600 nových údajů z téměř osmi desítek zemí.
Za dvacáté století se hladiny moří zvedly asi o dvacet centimetrů, nárůstová křivka přitom byla pozvolná po celou dobu.
Mezinárodní společenství se snaží emisím skleníkových plynů čelit. Takzvaný Kjótský protokol zavazuje průmyslové státy, aby do roku 2020 snížily emise v průměru o pět až sedm procent. Další jednání o snižování emisí se chystají na prosinec do Kodaně. Ambicí navrhovatelů je snížit tyto emise ve světě o nejméně 50 procent do roku 2050.
Interaktivní mapa projektu Breathing Earth mimo jiné ukazuje, kolik která země produkuje oxidu uhličitého. Do rozhraní se dostanete kliknutím na mapu.
Nejvíce oxidu uhličitého do atmosféry vypouští Čína (24 % světové "produkce") těsně následovaná Spojenými státy (22 %). Celá EU vypouští 15 %. Čtvrté až šesté Rusko, Indie a Japonsko vypouštějí dohromady zhruba tolik, jako EU.
Kritici teorií o globálním oteplování, mezi něž patří i český prezident Václav Klaus, říkají, že se planeta buď neotepluje, nebo že jde o trend, na který má člověk jen zanedbatelný vliv. Podle Klause není v ohrožení klima, ale spíše svoboda jedinců vydaných všanc "alarmistům".
