Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Voda v Praze mírně stoupá. Lodě plují dál

  19:33
P r a h a - Ještě večer by se měl průtok na Vltavě v Praze zvýšit na 550 kubíků za sekundu, protože vodu musí propustit nádrž ve Vraném, a stále tak bude platit první povodňový stupeň. Na samotné Vltavě situace není nijak dramatický zejména díky kaskádě přehrad. Ta však není na přítocích a zejména z Berounky přitéká do Vltavy několikrát více vody, než je obvyklé. Nejméně do středy se však neuvažuje o zákazu plavby na Vltavě V Praze.

Situaci na území celé republiky sledujeme ZDE

Dispečer z přehrady Štěchovice potvrdil, že vodu před Prahou zadržují, ale že nebezpečí hrozí především od přítoků. Běžný průtok Berounky vústí do Vlatavy je koolo 15 kubíků, v současnosti je to však 300 kubíků. Samotná Vltava tak do Prahy přivádí 200 kubíků za sekundu. Na okrajích Prahy v chatových oblastech v Dolních Mokropsích jsou již pod vodou zahrady a chaty postavené těsně u řeky.

Druhý stupeň povodňové aktivity Praze i díky příznivé předpovědi počasí Praze pravděpodobně nehrozí. Vyhlašuje se až při průtoku 1000 kubíků, třetí dokonce při průtoku ješto o 500 kubíků větším.

Pro srovnání, jednoletá voda má 720 kubíků. "To se náplavky začínají zatopovat, ale stále ještě nic nehrozí, jen se odtud vyklízejí věci," vysvětlil Rostislav Guthz krizového výboru magistrátu.

Podle Gutha však protipovodňový systém není v Praze hotový. Z historické části je na stoletou vodu připravené jen Staré Město. Nejen Malou Stranu ale i Prahu 7 stavba protipovodňových zátarasů teprve čeká.

Přehrady povodně nezastaví

Ochrání vltavská kaskáda hlavní město před stoletou vodou? Podle pracovníků Povodní Vltavy je to mylná představa. Soustava sedmi přehrad, od Vraného až po Lipno, by si poradila s vodou pěti i desetiletou. Stoletou vodu by však už patrně nazastavila. Ne, že by se přehradní hráze protrhly. Pouze by přestaly další nápory vod zachycovat.

Dispečer společnosti Povodí Vltavy Jiří Habermann míní, že u povodní s nižší četností výskytu by byl vliv kaskády spíše negativní. Proud vody by se urychlil a tím i uspíšil střet s případnými velkými vodami Sázavy a Berounky.

Například tolik vody, co spadlo před takřka čtyřmi lety na Moravě, by podle Habermanna nestačily pojmout ani dvě prázdné vltavské kaskády.
Příkladem velké povodně bylo pro vodohospodáře také naplnění Slapské přehrady v roce 1954. Počítalo se s jejím napouštěním tři roky, ale velká voda ji tehdy zaplavila za čtyři dny.

Kaskáda však nebyla stavěna jako ochranářské dílo. Prvořadým smyslem je zájem hospodářský, ochrana před povodněmi je až na čtvrtém místě. Soustava například zajišťuje minimální průtoky ve Vraném nad Vltavou, vyrovnává potřebu elektrické energie ve špičkách a kromě toho je významným dodavatelem povrchové vody.  

Jana Šprunková (MF DNES)

 

Přehrada ve Vraném začala vypouštět vodu, a v Praze tak mírně stoupne hladina Vltavy. (26. 3. 2001)

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.