Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Voda straší lidi i v době, kdy už neprší

  0:01aktualizováno  0:01
I zurčící fontánka vzbuzuje v lidech po prožitém utrpení při povodních strach a úzkost. Kdykoli přijde přívalový déšť, vynášejí jako v horečce věci do prvních pater svých domků, aby je druhý den pracně vraceli. Na linky důvěry se začali obracet lidé, na něž dolehla povodňová deprese. Ta přichází vždy až s určitým odstupem, mnohdy však na psychiku doléhá mnohem déle a tíživěji než velká voda.

"Nemohu spát. Pořád se mi zdá o vodě, slyším její zvuk, jak teče. Je to nesnesitelné," svěřila se psychologům žena z Litoměřicka. Lékaři říkají: Bylo tomu tak před pěti lety při velkých povodních na Moravě, mnozí lidé se z nich nevzpamatovali dodnes. A bude tomu tak i letos.

Ta hlavní "vlna" přitom teprve přijde. Odborníci, kteří jsou připraveni s radou na linkách pomoci, očekávají, že zájem lidí bude kulminovat nyní, v polovině září. Takzvaná posttraumatická stresová porucha může podle expertů postihnout až několik desítek tisíc lidí.

Podléhají i ti stateční
Při povodních ze sebe přitom dokázali tito lidé vydat maximum. "Vracel jsem se večer Starým Městem v Praze a viděl před domy dvoumetrové haldy vyhozených, nepoužitelných věcí. Do rána to bylo pryč," říká psychiatr Kamil Kalina.

A rovněž on předpovídá: "V zemi budou tisíce lidí, kteří se ve vypjatých chvílích chovali statečně - a teď to na ně dolehne. Když jim například dojde, že bahno sice zmizelo, ale realita je těžší, než si mysleli, protože se třeba budou muset odstěhovat."

První volající ze zaplavených oblastí se už ozvali na českobudějovickou linku důvěry. "Po skončení intenzivních prací a po odchodu dobrovolníků zůstávají lidé sami - a začínají si uvědomovat únavu, úzkost a obavy," říká psycholog Rostislav Nesnídal. Rozruší je přitom i věci, které jsou ve srovnání s velkou vodou malicherné. Přeplněná tramvaj nebo třeba tekoucí sprcha.

"Často se jich zmocní úzkost, uzavřou se do sebe a začnou být nervózní. Trpí tím například jedna žena z Litoměřicka: "Stoupne si k oknu, kde je schopna v očekávání deště - prostát i celou noc. A manžel jí stále dokola říká: 'Neblázni - já měl jen dlouho puštěnou sprchu. Vždyť venku neprší', " líčí zprávy z terénu psycholožka generálního štábu Kateřina Bernardová. Třicet jejích expertů pomáhá lidem, aby se kvůli prožitým tragédiím při letošní povodni psychicky nezhroutili.

Zprávy o konci léta, o falešných povodňových kontech či lidech, kteří se snaží vydělat na cizím neštěstí, vedou podle Bernardové k prudkému zhoršení psychiky lidí. "Blížící se podzim a zimu chápou jako něco strašlivého, jako další na ně hrnoucí se tragédii. Hlavou se jim honí: Zima je tu za chvíli, my ještě nebydlíme... a do Vánoc nejspíše ani nebudeme."

Obnovily se rány z povodní před pěti lety
Do ordinací lékařů se mezitím vrátili lidé, kteří psychiatry navštívili před pěti lety po povodních na Moravě. "Říká se, že čas pracuje pro lidskou duši, ale povodně v Čechách obnovily pět let staré rány a mně se mnozí pacienti ze sedmadevadesátého roku vrátili. Mají i dnes hrůzu z toho, aby je něco podobného znovu nepostihlo," tvrdí krnovský psychiatr Ladislav Mezník.

Přišla i bývalá pacientka, která se po celou dobu povodní v Čechách trápila u televize a nebyla schopna ji vypnout. Stejně tak jiná žena z Opavy proplakala podle Bernardové u povodňového zpravodajství několik dní, takže měla její rodina plno práce, aby ji dala s pomocí psychiatrů dohromady.

Právě psychiatr Mezník musel před pěti lety vypínat v ordinaci fontánku, protože její zurčení vyvádělo pacienty z míry a některých se zmocňoval i třas. "Nesnášeli prostě zvuk tekoucí vody a prosili mě, abych fontánku vypnul," vzpomíná. Obdobná situace nastávala, když začalo pršet: lidé trpěli úzkostmi a požadovali na Mezníkovi uklidňující léky. Nynější velká voda v Čechách připomněla Moravanům averzi k vodě a spotřeba utišujících léků podle psychiatra opět výrazně roste.

Nejde o náhodu
Že nejde o náhodu, potvrzuje Blanka Pospíšilová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z jeho statistik vyplývá, že právě v roce 1997 začal prudký nárůst spotřeby antidepresiv. Josef Suchopár ze společnosti Infopharm nicméně připomíná, že spotřeba antidepresiv roste celosvětově a Česko není výjimkou. "Záplavy mohly tento vývoj spíše urychlit," připouští Suchopár.

Podle Martina Kryšpína ze společnosti IMC, která se věnuje průzkumu trhu s léčivy, je nicméně zjevné, že značná spotřeba antidepresiv na severní a jižní Moravě v roce 1997 souvisí (v porovnání s ostatními kraji) s tehdejšími povodněmi.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.