Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Voda provalila podlahu stanice Můstek

  17:26aktualizováno  17:26
Odčerpávání vody z pražského metra rychle pokračuje. S ústupem vody se však objevují další problémy, se kterými dopravní podnik dříve nepočítal. Ukázalo se, že kromě stěn Palmovky nevydržela nápor povodně ani podlaha na Můstku. Voda ji prolomila v přestupní chodbě a zaplavila i horní stanici trasy A. "Podlaha, ve které vede kabelový kanál, se prolomila v délce přibližně patnácti metrů," sdělila iDNES mluvčí podniku Michaela Kuchařová.

Podle Kuchařové podlaha pravděpodně nevydržela dlouhodobý hydrostatický tlak povodňové vody.

"Navzdory uzavřeným tlakovým uzávěrům, které se v prostorách stanice rovněž nacházejí, tak s největší pravděpodobností propustila kubíky povodňové vody do prostor trasy A," upřesnila mluvčí.

Vedení metra okamžitě zastavilo odčerpávání a celou přestupní chodbu uzavřelo. Na místo přijela i policie, která okolnosti průlomu podlahy vyšetří.

"Jakmile policie ukončí ohledání prostor, přijdou na řadu stavební odborníci, aby zjistili příčinu průlomu podlahy," dodala Kuchařová.

Tajné bunkry ztěžují čerpání vody
Státní úředníci odmítají přiznat, jaké tajné komplexy stojí v pražském podzemí. Nebýt zaplavení vládního bunkru, veřejnost by se o nich vůbec nedozvěděla. Co v pražském podzemí opravdu je, nevědí ani záchranáři odčerpávající vodu ze zničeného metra. Může se tak stát, že odčerpávají vodu i z míst, o jejichž existenci nemají sebemenší tušení. Stavby jsou přísně tajné.

"My nemůžeme mluvit ani o tom, kde je hranice mezi našimi civilními prostory a mezi tajnými stavbami. I ta hranice je totiž tajná," vysvětluje Kuchařová.

O tajných podzemních komplexech se začalo mluvit až v souvislosti se zatopením vládního bunkru napojeného na systém metra na Malé Straně. Jenže podzemních komplexů je daleko víc. "Kromě vládního na Malé Straně je také minimálně jeden na Smíchově," říká jeden z projektantů metra, který si však v souvislosti s kryty nepřeje zveřejnit své jméno. "Ani my jsme ale do takových komplexů nesměli, i když jsme některé z nich s metrem propojovali," dodává.

Existenci dalších podzemních staveb potvrzuje také informace Dopravního podniku z počátku týdne. V té se mluvilo o technických centrech metra, z nichž minimálně jedno - na Malé Straně - součástí tajných staveb je. "Vodu postupující tunely metra zastavily až prostory u technických center na Malé Straně a na Smíchově. Staly se z nich obrovské podzemní rezervoáry," popisoval situaci pod městem technický náměstek Metra Josef Němeček.

Přestože mohou nyní utajované stavby ovlivnit situaci v metru, nikdo o nich nechce mluvit. Úřad vlády jen stručně informoval, že už kryt na Malé Straně nevyužívá a ani ho nevlastní.

K tajnému podzemí se nehlásí ani ministerstvo obrany. "Vládní bunkr je umístěn zcela jinde a prostory určené pro velení a řízení armády jsou nezaplavené," řekl ČTK ministr Jaroslav Tvrdík. Podobná byla také odpověď ministerstva vnitra: "Ministerstvo má záložní pracoviště. Kolik jich je a kde jsou, sdělovat nemůžeme."

Pokud se už bývalý vládní bunkr nevyužívá, není jasné, proč je stále tajný. Pro opravu metra tak může znamenat problém. Dopravní podnik už minulý týden potvrdil, že z podzemí vyčerpá daleko více vody, než je objem zatopených prostorů metra. Tuto skutečnost oficiálně přičítá hlavně stále pokračujícím průsakům. Původní odhady, kdy bude metro zcela vyčerpáno, se však stále den po dni posouvají.

Vyšetřování se nehýbe z místa
Ode dne, kdy voda zaplavila a zničila třetinu pražského metra, uplynuly dva týdny. Na vyšetřování možné odpovědnosti za vzniklé škody už pracuje kromě speciálního policejního týmu i skupina odborníků sestavená magistrátem. Zatím však nikdo neví o moc víc, než se vědělo právě před dvěma týdny.

Poslední zpráva ze středy říká, že se také ještě dlouho nic nedovíme. Podle státního zástupce Jaroslava Pečenky by prý nemělo padnout žádné obvinění do doby, než budou hotovy expertní posudky. A to bude zřejmě trvat rok.

Klíčovou otázkou celého vyšetřování je, zda mohl Dopravní podnik katastrofě zabránit. Někteří zaměstnanci podniku anonymně prohlašují, že ano. Chtěli prý, aby se metro zcela uzavřelo o den dříve. Dopravní podnik pochybení odmítá a říká, že měl vše pod kontrolou. Svůj postup dokladuje harmonogramem hermetického uzavírání jednotlivých stanic, který předložil novinářům.

Pro zaplavení metra má jediné vysvětlení: "Nevydržely speciální tlakové uzávěry, přestože určitě vydržet měly, a také to od nich všichni čekali. A když nevydržely, nepomohlo by nic, ani rychlejší uzavření stanic." Řeší se také otázka, kdo měl ve skutečnosti pravomoc, aby dal k uzavření metra pokyn.

Pražský primátor říká, že to bylo výhradně věcí Dopravního podniku. Někteří zaměstnanci podniku naopak pokyn očekávali od krizového štábu magistrátu. Ve štábu však seděl jak primátor, tak ředitel Dopravního podniku.

Přes všechny spory je nyní jasné jen to, že metro nebude opět normálně jezdit dříve než na přelomu roku. Zřejmě však později.

Zkáza, kterou povodeň způsobila ve stanici metra Florenc. (28. srpna 2002)

Jedna z nejpostiženějších stanic pražského metra Národní třída je stále téměř zcela zaplavena vodou. (28. srpna 2002)

Jedna z nejpostiženějších stanic pražského metra Národní třída je stále téměř zcela zaplavena vodou. (28. srpna 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.