Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká pole jsou časovanou bombou, u poloviny z nich hrozí eroze

  21:04aktualizováno  21:04
Stále více českých obcí ohrožuje zemědělská eroze, při níž voda spláchne do vsi půdu z okolních polí. Mohou za to špatná rozhodnutí zemědělců i častější lijáky střídající se s obdobím sucha. Svou roli hrají i nevhodné plodiny. Ministr zemědělství Ivan Fuksa proto chystá od července zpřísnit pravidla.
Rozsáhlé lány jsou jedním z faktorů půdní eroze, z některých míst by měly zcela zmizet

Rozsáhlé lány jsou jedním z faktorů půdní eroze, z některých míst by měly zcela zmizet | foto: Vladislav GalgonekČTK

Plzeňskou obcí Úlice se v květnu prohnala půlmetrová vlna bahna. Prudký liják vzal půdu z blízkého pole a zničil domy i úrodnou zem a sklizeň. V Česku je erozí ohroženo 50 procent zemědělské půdy. Silné lijáky mohou problémy způsobit i na Vysočině, která produkuje nejvíce brambor v Česku, nebo na jižní Moravě plné vinohradů.

"Fenomén eroze je alarmující. Podle našich analýz by mohlo v krajním případě z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun. To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek, či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," upozornil ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.

Zhoršuje půdu biomasa?

Že by v erozi hrálo roli pěstování plodin určených na biomasu, jak se často říká, Veleba popřel. "Nemyslím si, že plodiny pěstované pro biomasu zhoršují stav půdy a napomáhají erozi. Pokud se dodržují zásady správného hospodaření, nemají na to vliv. Na 600 tisíc hektarů půdy je tu zbytečných a bylo vytlačeno z potravinářské produkce. Jsou dvě možnosti - můžeme to nechat neobdělané, nebo půdu využít jinak a pěstovat na ní nepotravinářské plodiny," míní šéf agrární komory Jan Veleba.

Podle poradce ministra zemědělství Michala Pospíšila zemědělci nerespektují přírodní podmínky a často používají nevhodnou mechanizaci. "Dochází tam k vyššímu utužování polí po projetí těžké techniky, potom proto musí farmáři použít silnější traktor, aby ji zoral. Tím se situace ještě stupňuje," uvedl.

"Žijeme v mírném klimatickém pásmu, které vyhovuje spíše lesům než kukuřici. Naše země není rovinatá a hodí se spíše pro menší lány. Chápu, že velká pole jsou ekonomicky výhodná, ale musí být pro pěstování i vhodná. Zemědělec proto musí uvažovat, jestli není lepší lán přerušit remízkem, orat po vrstevnici nebo přerušit širokořádkovou plodinu například jetelem nebo vojtěškou, která případnou vodu zadrží," vzkázal Pospíšil.

Farmáři proto dostanou rok a půl na to, aby své hospodaření na nejohroženějších polích změnili. "Farmáři dostanou informace o tom, jakými technologiemi se erozi bránit. Zároveň jim dá Státní zemědělský intervenční fond rok a půl bez pokut na to, aby nějaká opatření přijali," informoval prezident agrární komory Jan Veleba.

V boji proti erozi jsou nejúčinnějšími nástroji kromě správného hospodaření obnova krajiny. "Krajinné prvky, jako jsou remízky, meze, aleje, mokřady či biokoridory, do krajiny dokážeme vracet pomocí pozemkových úprav. Ty se výrazně podílejí na nápravě stavu půdy a krajiny a jsou nástrojem, bez kterého se problém eroze nedá smysluplně řešit," míní ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek.

Ministerstvo tímto opatřením pokryje 15 procent orné půdy ohrožené erozí. "Dříve to byla asi tři procenta. Navíc je to vzkaz zemědělcům, že se dělo něco špatně a že je nutné k těmto faktorům přihlížet," doplnil Pospíšil.

Zemědělci s novinkami souhlasí

Zemědělci jsou s novým opatřením spokojení. Podle prezidenta Agrární komory je to výsledek dlouhého jednání.

Jaké může mít eroze dopady?

Pokud se nic nezmění, dojde k nevratnému snížení schopnosti půdy plodit. Zapříčiní to pokles ceny půdy a také škody na cizím majetku - vodních nádržích a tocích, ale i například obecních komunikacích. Oba problémy by se nejvíce dotkly místních samospráv a jejich rozpočtů. Na erodovaných půdách se také zhoršuje průběh povodní a povodňových škod. Sankcemi hrozí i Evropská unie. Česká republika pokutu za nedůsledné dodržování zásad správné zemědělské praxe už dostala.

Zdroj: MZE

"Před necelým rokem chystali ministrovi poradci úděsné opatření, které by prakticky znemožnilo pěstování brambor či cukrové řepy. Současný postoj je rozumný a vyhovuje požadavku opatření proti erozi i farmářům, kteří budou o svých polích rozhodovat sami. Bude to záležet na nich, ne na úřednících z Prahy, kteří nikdy nezorali ani hektar pole," míní Veleba. Dodal, že například lánům s bramborami na Vysočině pomůže odkameňování půdy.

Díky dostatku času na nová pravidla by neměly ministrovy změny pěstování žádné plodiny omezit. "Zemědělci to mohou zvládnout bez omezení výběru plodin. Záleží jen na nich, zda budou doporučený postup dodržovat a proti erozi půdy se zařídí, nebo situaci řešit nebudou a dostanou za to pokutu," poznamenal šéf agrárníků.

Silné lijáky jsou častější

Kromě špatného hospodaření na polích, které chce ministr Fuksa změnit, ovlivňuje půdní erozi i změna klimatu a častější střídání prudkých dešťů s obdobími sucha.

"Přívalové srážky jsou u nás čím dál častější. Nedá se říci, že by jimi bylo postiženo určité místo v České republice, ale jejich četnost je vyšší," řekl iDNES.cz klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel. Za přívalovou srážku označují meteorologové takový déšť, kdy za hodinu spadne mezi 10 až 40 milimetry vody.

Pretel dodal, že erozi ovlivňuje i roční úhrn srážek, který je nyní více rozkolísaný. "V období bez srážek půda na poli vyschne a při příchodu přívalového deště je pak k erozi náchylnější. Půda není přiměřeně nasycená, ztratí se její poréznost a srážka se do půdy nevsákne, voda se odplavuje," dodal.

V souvislosti s erozí se mluví především o vysazování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou brambory, kukuřice nebo slunečnice . "Nezajišťují pokryv půdy," vysvětlil poradce ministra Pospíšil.

"Záleží také na expozici pole - tedy jeho sklonu a délce. Záleží na kvalitě půdy a na jejích vlastnostech, její vlhkosti. To všechno musí zemědělec vzít v úvahu, když se rozhoduje, co na pole vysadí," dodal Pospíšil.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.