Voda na Měsíci otevírá lidem vesmír

P r a h a - Na Měsíci je desetkrát více vody, než se původně očekávalo. Podle expertů to otevírá cestu k dobývání sluneční soustavy. Právě zveřejněná analýza dat z družice Lunar Prospector ukázala, že i tak převratný objev z počátku letošního roku možnosti oběžnice Země podcenil: na měsíčních pólech se skrývá až deset miliard tun vody. "Je to jako najít zlato," prohlašuje šéf projektu Lunar Projector Alan Binder a dodává: "Kalifornie by sice byla osídlena tak jako tak, ale zlatá horečka k tomu hodně pomohla." Jeho kolega z NASA Ed Weiler souhlasí: "Kolonizace Měsíce se stává mnohem atraktivnější." Voda v množství, s nímž by vystačilo sto tisíc lidí celé století, dostává nyní Měsíc opět do centra pozornosti. Dá se totiž nejen pít, ale jednoduchou elektrolýzou rozkládat i na kyslík nezbytný pro dýchání a na vodík schopný pohánět raketové motory. Prvním krokem při dobývání Měsíce by podle Bindera měl být jeho další podrobný průzkum, především v polárních oblastech, kde jsou vrstvy ledu silné přibližně půl metru a místy možná více.

Tam se nastřádal během milionů let díky "náletům" komet, které jsou tvořeny ledem. Co nejdříve by se prý také mělo začít jak s projektováním obytné základny, tak s vývojem techniky, s níž by se led dal těžit a dále zpracovávat. Ta musí být schopna dlouhodobě snášet teplotu 150 stupňů Celsia pod nulou. Přestože se noha člověka dotkla měsíčního povrchu poprvé už před 29 lety, alespoň dosud se více mluvilo o cestě na Mars, kde byl a možná ještě je život. A Měsíc se dostal na druhou kolej. "Přitom bychom měli obsadit Měsíc už jen kvůli vyzkoušení techniky, kterou chceme použít pro cestu na Mars," soudí expert NASA John Connoly. Lidé jako Binder nyní už neuvažují jen o nějaké lunární variantě stanice Mir - ale berou Měsíc jako velký přístav a továrnu, která otevře lidstvu ostatní planety sluneční soustavy. "Proč bychom si při současné ceně 4000 dolarů za vynesení jednoho kilogramu na oběžnou dráhu neměli potřebná zařízení vyrábět přímo v kosmu," zdůrazňuje Binder. Navíc má Měsíc dostatečné zdroje pro termonukleární elektrárny založené na fúzi helia 3. "Jsou ho zde miliony tun. Skrývá se v nich energie dvaceti tisíc trilionů wattů na řadu let, což je víc, než kolik by jí vzniklo spálením všech fosilních paliv na Zemi," upozorňuje v časopise Discover Jack Schmitt, který v roce 1972 přešel 27 kilometrů po měsíčním povrchu a nyní pracuje na projektu fúze helia 3. Ne všem se však vize průmyslového Měsíce líbí, protože by z něj nejraději udělali Disneyland. "Doufám, že tu fúzi helia 3 nevyvinou v dohledné době," říká jinak horlivý průkopník osídlení luny v NASA Gregory Bennet a vysvětluje: "Helium 3 se může stát bohatstvím, a Měsíc se tak vyvine v hornické městečko. Raději bych ho viděl jako turistické centrum než jako důl, kde každý nenávidí svou práci." Navíc považuje za jednodušší projekty turistiky - například zájezd "Po stopách Neila Armstronga" nebo možná divácky přitažlivé závody lunárních buldozerů. Bennet kvůli svému snu stvořil projekt Artemis a založil společnost Lunar Development Corporation, jejímž cílem je dostat lidi na Měsíc. Zatím není jasné, která vize zvítězí. A pokud se nezmění plány NASA, závislé i na prezidentovi a Kongresu USA, dostane se tam první kosmonaut opět až za dvacet let. Poslední dva američtí prezidenti, George Bush a Bill Clinton, totiž podpořili myšlenku cesty na Mars, kterou zatím nikdo úplně nezamítl, přes mnohem vyšší náklady, než by si vyžádalo postupné dobývání Měsíce. Nicméně Gregorymu Bennetovi to nevadí - naopak sbírá peníze a říká: "Disney je větší než NASA. Jeho roční zisky jsou vyšší než rozpočet na novou mezinárodní stanici. Spočítal jsem, že člověka můžeme dostat na Měsíc za půldruhé miliardy dolarů... Takže to uděláme. Letíme na Měsíc."