Před podpisem přístupové dohody České republiky do Evropské unie v tematice životního prostředí probíhalo mnoho jednání. Jedním z hlavních diplomatických umění bylo prosazení několika nezbytných časových přechodných období. Jako poradce ministerstva průmyslu a obchodu jsem se účastnil závěrečných jednání na Úřadu vlády ČR. Vedl je náš hlavní vyjednavač v Evropské unii pan Telička.
nedomyšlenéVelmi diskutabilní byl závazek ČR, že do nesmyslně blízkého roku 2010 vybudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad dva tisíce obyvatel. |
Zásadně, snad z osobních nebo i jiných politických důvodů, odmítal požadavky pro uplatnění přechodných období s tím, že například Slovinsko žádné neuplatňuje. Velmi diskutabilní byl závazek ČR, že do nesmyslně blízkého roku 2010 vybudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad dva tisíce obyvatel. V jednáních jsem požadoval prodloužení přechodného období do roku 2015 až 2020. To byl termín, který se dnes ukazuje jako časově reálný. Odpor ministerstva životního prostředí byl ovšem jednoznačný, takže žádné přechodné období v přístupové dohodě nebylo uplatněno.
Ujištění k ničemu
Přitom již roku 2003 bylo zřejmé, že nedomyšlený a ideový závazek nemůžeme splnit. Většina obcí byla zadlužena a příspěvky Státního fondu životního prostředí i ministerstva financí byly k nezbytným nákladům ve výši kolem 65 miliard korun nedostačující. Na podnět ministra průmyslu a obchodu bylo prosazeno usnesení vlády ukládající ministru životního prostředí provést rozbor reálných finančních možností, případně diplomatickou cestou konzultovat vzniklý problém v Bruselu. Výsledkem pouze bylo ujištění ministra životního prostředí, že problém je řešitelný a jednání v Evropské unii by nebyla účelná, neboť se očekává příliv peněz ze strukturálních fondů.
Jistě se nenajde nikdo, kdo by nechtěl mít průzračně čisté vodní toky. Naprosto jednoznačný požadavek se však musí řešit nikoliv ideologicky, nýbrž zdravým rozumem.
Dnes je situace alarmující a v žádném případě termín do roku 2010 nesplníme. Obce i nadále zůstávají zadlužené, výstavba čistíren odpadních vod v mnoha případech nebyla logicky zahájena.
Zbytečná pokuta na obzoru
Vláda na svém jednání začátkem letošního roku odložila plán projednat v Evropské unii změnu termínu. Snad se k tomu vrátí znovu tento měsíc. Bude se však někdo za tento významný politický i odborný úlet někomu zodpovídat? Za nedodržený závazek jednoznačně nese vinu ministerstvo životního prostředí, které jej prosadilo do přístupové dohody. Dnes je však za řešení zodpovědné i ministerstvo zemědělství, které k tomu však přišlo jako slepý k houslím.
vyjednavačPavel Telička zásadně odmítal požadavky pro uplatnění přechodných období. |
Opravdu zarážející je přístup České inspekce životního prostředí, oznamující zadluženým obcím, že budou postiženy finančními sankcemi za nedodržení termínu výstavby čistíren odpadních vod do příštího roku. Přístupovou dohodu přece uzavírala v Evropské unii Česká republika! Případné sankce od Evropského soudního dvora proto poběží pravděpodobně na její účet, nikoliv na vrub nezúčastněným obcím. Půjde o další z celé série zbytečně uplatňovaných pokut, které zatěžují náš státní rozpočet, takže se následně bude muset šetřit ještě víc, než už je šetřit třeba.
Nedomyšlený závazek České republiky ovšem nakonec nezaplatí konkrétní ideologičtí vyjednavači, nýbrž naši občané a podniky ve značně zvýšených cenách vodného a stočného. Však také vodárenské společnosti postupně oznamují zvyšování cen vody - a tato navýšení mohou být v některých regionech velmi významná.
