Voda se na skromné domy valila hned z několika protržených nedalekých hrází a během několika minut je zcela potopila, některé s sebou strhla a odnesla i stovky metrů daleko. "Vyběhli jsme na půdu a prorazili otvor na střechu. Vylezli jsme na ni a zatímco jsme tam seděli, voda nás unášela," vzpomíná účetní Robert Green a odbíhá k zahradnímu grilu obrátit maso na roštu.
Jeho dcera totiž právě odpromovala a v početné rodině daňového účetního se připravuje velká oslava. Vše se odehrává přesně na místě, kde stával jejich původní dům. A kde se dnes tyčí příbytek nový. Ten starý odnesla rozdivočelá voda během děsivé noci na konci srpna 2005 skoro půl kilometru daleko.
Na střeše v tu chvíli seděli kromě Roberta Greena i jeho příbuzní: matka, bratr, bratranec a tři malé vnučky. Nejmladší z nich byly teprve dva roky, nejstarší čtyři.
Pět let po hurikánu KatrinaV New Orleans chybí nemocnice i levné domy |
"Snažili jsme se evakuovat. Den před úderem Katriny jsme vyrazili do Nashville. Strávili jsme čtrnáct hodin na ucpané silnici a matce začalo být špatně. Tak jsme se vrátili," popisuje otec pěti dětí a dodává, že rodina se pak pokusila najít útočiště mezi dalšími tisíci lidmi v neworleanské sportovní hale. Odtamtud je ale poslali pryč. Nezbylo tedy, než se vrátit do domu ležícího jen několik stovek metrů od osudných hrází.
"Vnučka zemřela ráno ve 4:30. Matka v jednu hodinu odpoledne," pokračuje Green s nepřítomným pohledem a popisuje, jak se vše seběhlo: unášený dům narazil do stromu a rozpadl se.
Část New Orleans zvaná Lower Ninth Ward v prosinci 2005 poté, co radní povolili místním návrat domů po ničivých hurikánech Katrina a Rita.
Než se rodina dostala na střechu jiného příbytku, odnesla vlna tříletou dívku a třiasedmdesátiletá matka se skoro utopila. Greenovým se ji nejprve podařilo zachránit. Ne však na dlouho. Po několika hodinách strávených na střeše zemřela.
"O pár hodin později nás zachránili tři sousedi, kteří nás na lodi odvezli k Superdome. Pomohli i dalším asi dvěma stovkám lidí. Ostatní čekali na střechách bez vody a jídla tři dny, než dorazili záchranáři," líčí Green, který pak strávil asi měsíc v Nashville a několik let u svého syna v New Orleans.
K novému domovu napomohl Brad Pitt
V prosinci roku 2006 se vrátil na svůj pozemek, kde už jeho domov připomínaly jen venkovní schody, které voda neodnesla. Několik let tam proto žil, stejně jako desetitisíce dalších obyvatel New Orleans, v přívěsu. Trvalo tři roky, než se dočkal nového domova.
Ze dvou třetin ho zaplatil díky státní pomoci a třetinou na něj přispěl skrze nadaci Make It Right Foundation hollywoodský herec Brad Pitt. Ten si společně s organizací vytyčil cíl postavit v oblasti na 150 ekologických a proti záplavám odolných domů. Desítky jich ve zbídačené čtvrti už skutečně stojí a vytváří tam jakýsi ostrov života.
Ekologické domy v Lower Ninth Ward částečně sponzoroval skrze nadaci herec Brad Pitt.
Jinak ale ta část Lower Ninth Ward, která leží nejblíže hrázím, působí jako město duchů. Až na pár opravených nebo nově postavených domů se v džungli porostů občas objevují jen základy někdejších příbytků, osamocené venkovní schody nebo opuštěné domy. Některé z nich na sobě nesou dodnes razítko katastrofy, které je připravila o jejich majitele.
Často je to kříž, v němž se lze dočíst, kdy a kdo ze záchranářů či jednotek národní gardy po opadnutí vody dům prohledal a zda v něm našel oběti, ať už lidské nebo zvířecí. Na jednom z domů se lze kupříkladu dočíst: 13. 9. dva psi a vedle je jinou rukou dopsáno: 13. 10. černá kočka.
Některé z domů na sobě dosud nesou razítko katastrofy.
Do očí také okamžitě uhodí díry ve střechách, které jsou na většině zdevastovaných obydlí. Udělali je samotní majitelé v zoufalé snaze uniknout před stoupající vodou. Mnohým se to nepovedlo a utopili se na vlastních půdách, další zahynuli, ačkoliv se ven dostali. Nespočet lidí pak bez pití a jídla čekalo na rozpáleném slunci na záchranáře i několik dní.
Návrat lidí je pomalý
"Většina zdejších lidí je stále vysídlena po celých Spojených státech," říká Mack McLendon z místního komunitního centra zvaného Lower Ninth Ward Village. Lidé se do oblasti sice vracejí, ale jde to velmi pomalu. "Nemají na to prostředky a nemají se ani kam vrátit. Všichni peníze od vlády na nové bydlení nedostali," vysvětluje šestapadesátiletý muž, který se před pár lety rozhodl svým sousedům pomoci.
Ve střechách opuštěných domů v Lower Ninth Ward jsou patrné díry, kudy lidé utíkali před stoupající vodou.
Coby mechanik starých automobilů nejdříve hledal halu, kde by vozy mohl opravovat. Nakonec se ale rozhodl vyměnit stroje za lidi a z budovy vytvořil komunitní centrum s knihovnou, počítači i jakýmsi sportovním hřištěm. Otevřel v roce 2007 a snaží se místním poskytovat i potřebné informace a někdy i školní pomůcky, oblečení a jídlo. Zkouší jim také radit, jak hledat práci.
"Viděl jsem, že je to potřeba. A v případě katastrofy je nutné mít nějaké centrum, bezpečné místo," popisuje své pohnutky šestapadesátiletý muž a zdraví se neustále s projíždějícími vozy i kolemjdoucími.
Mack McLendon v komunitním centru Lower Ninth Ward Village pomáhá svým sousedům
Někteří zajdou dovnitř a po chvíli zase odchází. Další vysedávají na zápraží a hovoří o všem možném, často právě o problémech, jak se vypořádat s následky Katriny.
Lower Ninth WardVelkou část čtvrti zdevastovala voda, která protrhla nebo přetekla přes hráze z místního kanálu a vedlejší vodní plochy. Zemřely tam stovky lidí. Ještě půl roku po Katrině tam panoval zákaz vycházení. První obyvatelé se mohli podívat do trosek domovů až v prosinci 2005. Vrátit se mohli teprve ve druhé polovině 2006. Na jaře 2009 bylo možné napočítat stovky opravených domů a desítky nových staveb. Lower Ninth Ward ale stále zůstává z velké části opuštěná. Zatímco v červnu 2005 docházela pošta do více než 5 tisíc domácností, v roce 2008 pošťáci nosili psaní jen na 601 adres, k letošnímu červnu docházejí do zhruba 1 200 obydlí. Mack McLendon tvrdí, že tam žije 4,5 tisíce lidí. Lower Ninth Ward postihl už v roce 1965 hurikán Betsy, i tehdy se protrhly hráze a větší část území skončila pod vodou. Po Katrině oblast zaplavila voda během hurikánu Rita, která se oblastí prohnala v září 2005. |
"Chybí nám infrastruktura a služby. Předtím jsme měli pět základních a dvě střední školy. Teď je tady jen jedna základní. Nemáme lékárnu ani obchod," vypočítává těžkosti života v Lower Ninth Ward McLendon.
Lidé se rozprchli po celých USA
Jeho centrum stojí v části, která je od hrází vzdálenější a voda tam nesahala tak vysoko jako v nejzdevastovanějším místě. Poskytuje už proto trochu jiný obrázek čtvrti než "první linie". Spousta budov je obydlená, další se opravují. Opuštěné objekty tvoří spíše menšinu.
"Žije tady tak 4 500 lidí, před hurikánem to bylo kolem 18 tisíc," podotýká a ukazuje na mapu Spojených států na zdi centra. Z New Orleans se po ní různě táhnou dráty a znázorňují, kde všude zdejší rezidenti po přírodní katastrofě skončili. Dráty směřují snad do každého z pěti desítek států.
Hrdina, co dodává optimismus
Tři houkající policejní auta, která se ulicí před centrem v jednom okamžiku prořítí, připomenou ještě další velký problém čtvrti (ale i dalších míst v New Orleans). A to bující kriminalitu.
"To je celkem běžné," komentují průjezd policejních vozidel návštěvníci centra. "Lidé nemají práci, není tady policejní stanice a to přináší kriminalitu," podotýká McLendon.
Odhaduje, že se čtvrť, která měla své problémy už před Katrinou, vzpamatuje možná za deset dvacet let. Za ideální vzor považuje Roberta Greena, který se přírodní katastrofou nenechal zlomit a nyní tam vede spokojený život. "Je takový můj hrdina, který mi dodává optimismus, že to jde," usmívá se McLendon.
hurikán katrinaU Baham se 23. srpna 2005 zformovala tropická bouře, která přerostla v hurikán Katrina. 29. srpna se objevila nad Louisianou, kde zanechala nejvíce škod a hlavně obětí. New Orleans Katrina jen okrajově "lízla", osudnými se staly ochranné hráze u jezera Pontchartrai. Hráze na některých místech nevydržely nápor a většina města skončila pod vodou. Zemřely stovky lidí. Louisianské úřady napočítaly 1 464 mrtvol, většina z nich byla právě v New Orleans. Celkem Katrina zabila v USA přes 1 800 lidí (zasáhla kromě Floridy a Louisiany ještě Missisippi, Alabamu, Georgii, Kentucky a Ohio). New Orleans zachvátil krátce po katastrofě chaos a rabování. Zatímco mnozí hledali v opuštěných obchodech jídlo a pití, běžné byly i rabující gangy. Policie město jen s obtížemi dostávala pod kontrolu. Starosta následně vyhlásil zákaz vycházení a do města se sjely tisíce členů Národní gardy. 6. září pak Nagin nařídil i ze zdravotních důvodů povinnou evakuaci pro všechny, kteří se nepodíleli na úklidu škod a zjednání pořádku ve městě. Lidé tehdy kritizovali pomalou a nedostatečnou pomoc. Obrovská kritika se snesla na administrativu tehdejšího prezidenta George Bushe, kterému lidé vyčítali, že reagoval pozdě a neefektivně. Přesná čísla neexistují, ale podle odhadů zůstávají v provizorních přístřešcích stále tisíce lidí. V New Orleans Katrina a povodně zničily na 135 tisíc obydlí. Po hurikánu ve městě klesla i populace: před Katrinou tam žilo více než 455 tisíc rezidentů, o rok později jen zhruba 208 tisíc. Lidé se ale postupně vraceli a za další čtyři roky mělo město kolem 350 tisíc obyvatel. |
