Jarmila Plocková požadovala zaplacení nákladů ve výši zhruba 2,4 milionu korun a náhradu majetkové i morální újmy, celkově přes čtyři miliony korun. Obvodní soud pro Prahu 2 jí však loni přiznal pouze necelých 190 tisíc korun plus úroky z prodlení. Odvolací soud jí dnes přiřkl dalších 112 tisíc korun za nemajetkovou újmu a také náhradu nákladů řízení.
Předsedkyně senátu Danuše Červenková uznala, že ženě vznikla újma zejména kvůli délce řízení, nicméně ve zbytku nároku její žalobu senát zamítl.
Plocková se k soudu nedostavila. Odškodnění se domáhala na základě nálezu Ústavního soudu, který v roce 2005 zrušil rozhodnutí vydaná v dědickém řízení. Podle něj měla být Plocková účastníkem dědického řízení.
V roce 1988 požádal a následně i pověřil Jiří Mucha svoji dceru, aby se věnovala odkazu dědečkova díla. Jako výhradní dědic autorských práv k dílu Alfonse Muchy jí udělil práva vytvářet umělecké předměty podle Alfonsových návrhů.
Když v roce 1991 Jiří Mucha zemřel, začalo pro Jarmilu nelehké období - šestnáct let vleklých soudních stání, při nichž musela prokazovat, že je skutečně dcerou Jiřího Muchy. A to i přesto, že měla v rukou například notářsky ověřené prohlášení Jiřího a její matky Vlasty, že jsou jejími biologickými rodiči.
Až v roce 2002 bylo Ústavním soudem potvrzeno, že její biologický otec je Jiří Mucha, a o pět let později byly upraveny i spory o autorská práva.
Většinu majetku Alfonse Muchy získal jeho syn Jiří, po něm dědili jeho manželka Geraldine Muchová a syn John Mucha. Veškerá autorská práva po Alfonsu Muchovi i část majetku následně vložili do lichtenštejnské nadace Mucha Trust založené v roce 1992. Pro propagaci Muchova díla pak vznikla Muchova nadace.
Plocková vystudovala architekturu, dnes navrhuje, vyrábí a také úspěšně prodává užitné předměty podle studií Alfonse Muchy.
