Přípravný výbor sdružení, které označuje Benešovy dekrety za protiprávní v EU, verdikt vnitra považuje za skandální a nedemokratický. Již podal správní žalobu a vyhrožuje štrasburským soudem pro lidská práva.
Vnitro v odůvodnění zákazu píše, že sudetoněmecké sdružení například v Německu žádá navrácení zabaveného majetku, odškodnění a právní nárok na domov. Ministerstvo zdůraznilo, že požadavky blokují mezinárodní smlouvy, přičemž například právo na domov blokuje postupimská dohoda, kterou bylo současně rozhodnuto o odsunu.
Ministerstvo se v objasnění odvolává i na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995, podle něhož byl poválečný konfiskační dekret ve své době legální a legitimní a v současnosti již nezakládá právní vztahy. Zmiňuje též novodobou česko-německou deklaraci, podle níž česká a německá strana nebude vztahy zatěžovat minulostí.
Přípravný výbor, v němž jsou Jan Šinágl, Tomáš Pecina a Wolfgang Habermann, rozhodnutí vnitra kritizoval. "Rozhodnutí, jehož dikce dává vzpomenout na dobu před listopadem 1989, pokládá přípravný výbor spolku za skandální: Česká republika je již pět let plnoprávným členem Evropské unie a nemůže si dovolit zacházet se svými občany způsobem, který byl běžný v dobách totality. V demokracii má každý právo vyjadřovat své názory," uvedli v prohlášení.
Cíle sdružení jsou legitimní, humánní a zasahují "samotnou dřeň demokracie", totiž právo občana na nesouhlas s oficiálními postoji jeho vlády, míní.
Podle kopie návrhu stanov sdružení odmítá například jakékoli etnické čistky a vyhnání po druhé světové válce na území střední a východní Evropě a je přesvědčeno, že osoby které se na něm podílely, nebo k němu daly podnět, by měly být považovány za válečné zločince.
Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na základě poválečných dokumentů až tři miliony Němců. Vysídlenecké spolky v Německu a Rakousku to dlouhodobě kritizují.
