Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vnitro zakázalo sudetoněmecké sdružení. Chtějí porušovat ústavu, tvrdí

  19:03aktualizováno  19:03
Ministerstvo vnitra zakázalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které požaduje zrušení takzvaných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Podle kopie rozhodnutí vnitro mimo jiné dospělo k názoru, že záměrem sdružení je porušovat ústavu a zákony.

V přípravném výboru sudetoněmeckého sdružení je antikomunista Jan Šinágl. | foto: ČTK

Přípravný výbor sdružení, které označuje Benešovy dekrety za protiprávní v EU, verdikt vnitra považuje za skandální a nedemokratický. Již podal správní žalobu a vyhrožuje štrasburským soudem pro lidská práva.

Vnitro v odůvodnění zákazu píše, že sudetoněmecké sdružení například v Německu žádá navrácení zabaveného majetku, odškodnění a právní nárok na domov. Ministerstvo zdůraznilo, že požadavky blokují mezinárodní smlouvy, přičemž například právo na domov blokuje postupimská dohoda, kterou bylo současně rozhodnuto o odsunu.

Ministerstvo se v objasnění odvolává i na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995, podle něhož byl poválečný konfiskační dekret ve své době legální a legitimní a v současnosti již nezakládá právní vztahy. Zmiňuje též novodobou česko-německou deklaraci, podle níž česká a německá strana nebude vztahy zatěžovat minulostí.

Přípravný výbor, v němž jsou Jan Šinágl, Tomáš Pecina a Wolfgang Habermann, rozhodnutí vnitra kritizoval. "Rozhodnutí, jehož dikce dává vzpomenout na dobu před listopadem 1989, pokládá přípravný výbor spolku za skandální: Česká republika je již pět let plnoprávným členem Evropské unie a nemůže si dovolit zacházet se svými občany způsobem, který byl běžný v dobách totality. V demokracii má každý právo vyjadřovat své názory," uvedli v prohlášení.

Cíle sdružení jsou legitimní, humánní a zasahují "samotnou dřeň demokracie", totiž právo občana na nesouhlas s oficiálními postoji jeho vlády, míní.

Podle kopie návrhu stanov sdružení odmítá například jakékoli etnické čistky a vyhnání po druhé světové válce na území střední a východní Evropě a je přesvědčeno, že osoby které se na něm podílely, nebo k němu daly podnět, by měly být považovány za válečné zločince.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na základě poválečných dokumentů až tři miliony Němců. Vysídlenecké spolky v Německu a Rakousku to dlouhodobě kritizují.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.