Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vnitro zakázalo sudetoněmecké sdružení. Chtějí porušovat ústavu, tvrdí

  19:03aktualizováno  19:03
Ministerstvo vnitra zakázalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které požaduje zrušení takzvaných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Podle kopie rozhodnutí vnitro mimo jiné dospělo k názoru, že záměrem sdružení je porušovat ústavu a zákony.

V přípravném výboru sudetoněmeckého sdružení je antikomunista Jan Šinágl. | foto: ČTK

Přípravný výbor sdružení, které označuje Benešovy dekrety za protiprávní v EU, verdikt vnitra považuje za skandální a nedemokratický. Již podal správní žalobu a vyhrožuje štrasburským soudem pro lidská práva.

Vnitro v odůvodnění zákazu píše, že sudetoněmecké sdružení například v Německu žádá navrácení zabaveného majetku, odškodnění a právní nárok na domov. Ministerstvo zdůraznilo, že požadavky blokují mezinárodní smlouvy, přičemž například právo na domov blokuje postupimská dohoda, kterou bylo současně rozhodnuto o odsunu.

Ministerstvo se v objasnění odvolává i na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995, podle něhož byl poválečný konfiskační dekret ve své době legální a legitimní a v současnosti již nezakládá právní vztahy. Zmiňuje též novodobou česko-německou deklaraci, podle níž česká a německá strana nebude vztahy zatěžovat minulostí.

Přípravný výbor, v němž jsou Jan Šinágl, Tomáš Pecina a Wolfgang Habermann, rozhodnutí vnitra kritizoval. "Rozhodnutí, jehož dikce dává vzpomenout na dobu před listopadem 1989, pokládá přípravný výbor spolku za skandální: Česká republika je již pět let plnoprávným členem Evropské unie a nemůže si dovolit zacházet se svými občany způsobem, který byl běžný v dobách totality. V demokracii má každý právo vyjadřovat své názory," uvedli v prohlášení.

Cíle sdružení jsou legitimní, humánní a zasahují "samotnou dřeň demokracie", totiž právo občana na nesouhlas s oficiálními postoji jeho vlády, míní.

Podle kopie návrhu stanov sdružení odmítá například jakékoli etnické čistky a vyhnání po druhé světové válce na území střední a východní Evropě a je přesvědčeno, že osoby které se na něm podílely, nebo k němu daly podnět, by měly být považovány za válečné zločince.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na základě poválečných dokumentů až tři miliony Němců. Vysídlenecké spolky v Německu a Rakousku to dlouhodobě kritizují.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Interaktivní mapa volebních výsledků
Dali vaši sousedé hlas Pirátům nebo ODS? Projděte si podrobnou mapu

Zajímá vás, kde dopadli nejlépe při letošních volbách Piráti nebo SPD Tomia Okamury. Redakce iDNES.cz připravila unikátní interaktivní mapu, díky které si...  celý článek

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.