"Jsem bytostným zastáncem soutěže ideí a politických stran, není ale možné, aby se pod rouškou svobodné soutěže skrývala činnost, která je neslučitelná s existencí demokratického právního státu," sdělil Langer na mimořádné tiskové konferenci.
Jedním z hlavních důvodů, které ho k návrhu vedly, je už dřívější prohlášení Dělnické strany, podle kterého vyhlásila "nulovou toleranci vůči polistopadovému systému". Ještě před pár dny nic nenasvědčovalo dnešnímu oznámení.
"Jako jednu ze svých priorit jsem při nástupu do úřadu uvedl také boj proti všem formám extremismu a nesnášenlivosti. Někteří z vás měli pocit, že to trvá příliš dlouho. Takovým rozhodnutím ale předchází trpělivá a mravenčí práce," zdůvodnil Langer svůj postup.
Návrhu podle něj předcházely analýzy projevů extremistů na různých mítincích a také pečlivé sledování struktury členské základny strany. "Obeslal jsem kolegy z dalších resortů, aby se k návrhu vyjádřili. Poté ho projedná vláda," řekl ministr vnitra.
Politolog Miroslav Mareš, bývalý soudní znalec v oboru extremismus, si netroufá odhadnout, jak se vláda, potažmo soud k Langerovu úmyslu postaví. "Záleží na mnoha okolnostech, například na tom, zda soud v případném řízení uzná zpravodajské informace," řekl Mareš iDNES.cz.
Výzvy neziskovek
Ministr vnitra Ivan Langer se už několik měsíců netají nechutí extrémně pravicovou Dělnickou stranu (DS) tolerovat. Před časem ho k rozpuštění strany vyzvalo několik nevládních organizací, včetně Českého helsinského výboru nebo sdružení Tolerance a občanská svoboda.
Když předseda DS Tomáš Vandas řečnil na neonacistickém srazu v německém Durynsku, ministr Langer iDNES.cz řekl, že je to "další kapkou" jeho poháru trpělivosti. - čtěte Český politik řečnil na srazu evropských neonacistů
Tomáše Vandase proto zpráva o návrhu na zrušení jeho strany ani moc nepřekvapila. Nepřímo se o něm zmiňoval na poslední demonstraci Dělnické strany v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad. Jakékoliv pochybení ale odmítá. "Dělnická strana neporušila jediný ze zákonů ČR. Jednoznačně se jedná o snahu likvidovat opoziční stranu, která získává v poslední době sympatie lidí," řekl iDNES.cz.
Podle Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská svoboda je také důležité pojmenovat individuální odpovědnost členů DS. "Především v souvislosti s činností Ochranných sborů a násilím páchaným členy DS," řekl Cakl iDNES.cz.
V řadách Dělnické strany se sdružují příznivci krajní pravice a je obecně známo, že jsou mezi nimi i neonacisté z militantního neoficiálního hnutí Národní odpor. - čtěte Do vedení Dělnické strany byli zvoleni lidé spjatí s neonacisty
Jedním z vůdců je Erik Sedláček, kandidát Dělnické strany na Vysočině v nedávných krajských volbách, který nedávno dostal tři roky vězení za propagaci neonacismu. - čtěte Neonacisté dostali roky vězení za vydávání rasistického časopisu
Členové této krajně pravicové strany se před několika týdny zúčastnili pokusu o lynčování obyvatel litvínovského sídliště Janov, v létě se podíleli na útoku proti pochodu homosexuálů v Brně. - čtěte Policie nezvládla zásah proti neonacistům, zlobí se ochránci práv
Dělnická strana v těchto volbách získala přízeň 29 tisíc voličů. Nejlepší výsledek zaznamenala na Plzeňsku, kde ji volilo 1,5 procenta lidí. "Nechci předjímat, co bude následovat, protože doufám, že k tomu nedojde," dodal Vandas.
Vandas: Politickou činnost bychom vyvíjeli dál
Případné rozpuštění DS jej podle jeho slov moc nevzrušuje. "Nicméně bychom určitě v aktivitě nepřestali, politickou činnost bychom vyvíjeli dál," uvedl pro iDNES.cz. Ve stejném duchu už se rozvinula diskuse na některých diskusních fórech, která navštěvují pravicoví extremisté. "Když zakážou, přejmenujeme a jedeme dál," napsal jeden z nich.
Vláda se bude zabývat i existencí další strany. Senátoři vyzvali k prozkoumání možné protiústavnosti krajně levicové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). K tomuto rozhodnutí dospěli na základě závěrů vyšetřování zvláštní komise, kterou vedl senátor Jaromír Štětina. - čtěte Vláda s rozhodnutím o protiústavnosti KSČM počká na expertizy
