Vaněček se stejně jako desítky dalších občanů soudil s vnitrem o to, že s tajnou policií komunistického Československa nikdy nespolupracoval a že jeho jméno nemá ve svazcích co dělat.
Jako první dosáhl toho, že ministerstvo muselo jeho jméno z veřejně publikovaného registru svazků odstranit, uvedl v aktuálním čísle časopis Týden.
Ostatní lidé se museli spokojit s malou hvězdičkou přidanou k jejich jménu, která znamená, že podle soudu jsou ve svazcích zapsáni neoprávněně.
Soudkyně vrchního soudu v Praze Zdeňka Ferešová své rozhodnutí v případu Vaněček zdůvodnila tím, že zveřejněním nevinného člověka v seznamech StB jsou porušována jeho práva garantována Listinou základních práv a svobod.
Soud výslovně nařídil ministerstvu vnitra, aby "se zdrželo jakékoliv publikace údaje, že Jan Vaněček je evidován ve svazcích komunistické tajné policie, neboť bylo prokázáno, že jeho podpis pod slibem ke spolupráci byl zfalšován".
Ministerstvo nestihlo odstranit Vaněčkovo jméno z tištěných svazků, zmizelo ale z internetu.
Ve sporech o zápis se svazcích StB dosud soudci argumentovali tím, že výmaz není možný. Zákon o zpřístupnění svazků komunistické bezpečnosti totiž ukládá vnitru, aby jej vydalo přesně tak, jak je má v archivu.
Senát pražského Vrchního soudu ale tvrdí, že dodržování Listiny základních práv a svobod má přednost před dodržováním tohoto zákona. O správnosti výkladu nyní rozhodne Nejvyšší soud, konstatuje Týden.
