VLTAVSKÁ KASKÁDA - Přehrada Lipno

VLTAVSKÁ KASKÁDA - Přehrada Lipno. Žádnou jinou českou řeku lidé nespoutali tak, jako Vltavu. Na 433 kilometrech od pramene k soutoku s Labem vyrostlo ve 20. století devět přehrad. Smyslem těch prvních (Štěchovice, Vrané) bylo kromě ochrany před povodněmi také splavnění toku, poválečný průmyslový boom si vynutil budování obřích přehrad s výkonnými elektrárnami (Orlík, Slapy). Přehrazení Vltavy v Hněvkovicích a Kořensku urychlila výstavba žíznivého Temelínu. Plány počítaly i s dalšími vodními díly - Český Krumlov, Dívčí Kámen či Rájov. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Vltavská kaskáda vzdoruje. Zatím

  • 106
Desítky meteorologických a hydrologických údajů takřka děsí v těchto dnech technického ředitele podniku Povodí Vltavy Václava Báču. Tak třeba zprávy o množství zásob vody ve sněhu, které s oteplováním ještě steče do vltavské kaskády či síla říčních přítoků. A tím zdaleka seznam nekončí.

- FOTOGALERIE
- MAPA PRŮTOKŮ
- INFOGRAFIKA: Vltavská kaskáda

Patří sem například i hustota současných a přicházejících srážek; velikost rezerv předem vypuštěných jezer Lipna a Orlíku; schopnost půdy vstřebat část vody z tajícího sněhu a dešťů... a také průtoky řek v místech kritických pro lidi. Souhrn těchto údajů nese název: srážko-odtokový model.

Povodí Vltavy sice těmito daty "krmí" počítačové programy, ale rozhodnutí, zda už přišla ta pravá chvíle na vypouštění, či naopak zadržování vody z přehrad, aby nebyla ohrožena města na Vltavě a pak i Labi, je vždy jen a jen na lidech.

"I nejdokonalejší počítačové programy nemůže náš dispečink slepě kopírovat. Bez mnohaleté lidské zkušenosti se včasné odpouštění vody z přehrad – a tedy i zadržování povodňové vlny – nikdy neobejde," dodává Václav Báča.

Povodeň v roce 2002 by kaskádu zaplnila pětkrát
Křeslo ředitele je prý o povodních vždy zatraceně horké, ať vodohospodáři udělají cokoliv.

"Lidé nám často nadávají," přiznává Báča. "Jedni spílají, že vypouštíme před očekávanými záplavami, abychom si vytvořili rezervu, až příliš mnoho vody, takže jim to dělá na dolních tocích Vltavy a Labe problémy. Druzí nás naopak kritizují, že jsme měli vypustit vody mnohem víc, protože pak by přehrady snáz zadržely i větší množství deště s tajícím sněhem, které je mohou ohrozit."

Když ale přijde tisíciletá voda jako v létě 2002, mohou se vodohospodáři na katastrofu v podstatě jen dívat: voda, která tehdy protekla vltavskou kaskádou, by pětkrát zcela zaplnila všechny její přehrady. Ostatně vždy, když se povodeň převalí (jako i v roce 2002) přes přepady betonových hrází, vymkne se jakékoliv kontrole lidí.

Průtok Vltavy v Praze se dispečink Povodí Vltavy snaží nyní v součtu s přitékající Berounkou udržovat regulováním "orlického jezera" na patnácti stech kubíků za vteřinu. "To je množství, které hlavní město i ta další na dolním toku zvládnou ještě bez větší újmy," říká Báča.

Ačkoliv do Orlíku tedy přitéká tisíc kubíků vody za vteřinu, přehrada vypouští jen pět set. Pomalu se tak zaplňuje a vodohospodáři si průběžným odpouštěním bedlivě střeží, aby se tak nestalo úplně. Chtějí si tak nechat záchrannou rezervu, pokud by přišly silné deště. To je jediný způsob, jak si nad letošní povodní na Vltavě udržet kontrolu. V případě Vranovské přehrady na Dyji se to však nepodařilo. Vody bylo moc, takže přetekla přes hráz.

Vltavská kaskáda, která vznikla zejména kvůli výrobě elektřiny, dokáže efektivně zadržovat desetiletou až dvacetiletou vodu. Zatím se jí to daří, byť například na Lužnici je povodeň více než padesátiletá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video