Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bělorusové se děsí lstivého vlka z Černobylu, zadávil už dvacet psů

  9:40aktualizováno  9:40
Běloruští vesničané z okolí Černobylu jsou na stráži. Hlad a mráz vyhání z hlubokých lesů okolo havarované jaderné elektrárny vlčí smečky, které se vydávají na lov i do vesnic. Hony na vyhládlé a lstivé šelmy pořádají nejen myslivci, ale i policisté.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Vlci útočí na psy a domácí zvířata, včetně skotu," postěžovala si agentuře Interfax Anastasija Abašinová, která plní funkci okresní veterinářky v oblasti na bělorusko-ukrajinském pomezí. Útoky vlků si v jedné vsi už vynutily zřízení stálé stráže, ve které se střídají lovci, policisté a místní obyvatelé.

"Zvláště nebezpečný je jeden ostřílený vlk, který ve vsi Krasnoje v posledních dnech zadávil 20 psů, pět telat, prase, tucet králíků a stejný počet slepic," tvrdí server newsru.com.

"Koukám, že můj pejsek leží v krvi a u něj sedí nějaké veliké šedivé zvíře. Nejdřív jsem si myslela, že je to psisko. Zatleskala jsem, on se otočil a já vidím, že to není pes, ale vlk. Koukal po mě. Popadla jsem vidle a začala s nimi třískat, až utekl," svěřila se v televizi jedna z vesničanek. Pejsek setkání s vlkem také přežil, ale od té doby ho vesničanka raději zavírá do stáje.

Mozek poputuje do laboratoře

Bude-li hrůzostrašný vlk dopaden a zastřelen, čeká jeho mozek cesta do laboratoře, říká veterinářka Abašinová. Na lovce ale zrovna nesází, šelma je prý až příliš lstivá a ostražitá, než aby se nechala ulovit a pitvat.

Agresivitu vlků Abašinová objasňuje tím, že zvířata žene ze zasněžených lesů hlad, a tak se při hledání potravy dostávají do blízkosti lidských obydlí. Nejde o nic neobvyklého, před pár lety v tomto období hladový vlk dokonce zaútočil na člověka. Nyní se ale mimořádně zlotřilý jedinec postaral o mimořádný rozruch.

V Bělorusku podle Interfaxu žije okolo 1530 vlků. To je prý trojnásobek "optimálního stavu", nicméně ještě před deseti lety Bělorusové odhadovali počet vlků na tři tisícovky.

Radičně ekologická rezervace

Běloruská část třicetikilometrové černobylské zóny, zřízené před 27 lety, zahrnuje nejvíce postižené oblasti tří okresů. Vznikla tam "radiačně ekologická rezervace" o rozloze více než 215 000 hektarů s 96 opuštěnými obcemi, kde před havárií žilo více než 22 000 lidí.

Mnozí lidé zprvu předpokládali, že výbuch čtvrtého reaktoru a následné tuny radioaktivního spadu přemění evakuační zónu o rozloze asi 2 850 kilometrů čtverečních v měsíční krajinu. Ale příroda v této oblasti i přes vysokou úroveň radiace bují. Hluboké lesy pohltily opuštěná pole i vylidněné dvorky.

Objevily se tam i některé, jinde v Evropě vzácné druhy zvěře. Vědci polemizují, zda v zakázané oblasti zůstalo přirozené životní prostředí mnoha zvířat, které umožňuje ničím nerušený vývoj, anebo tam zvířata pronikla z okolí a nemoci způsobené radiací a genetické změny ohrozí další rozvoj zvířecí populace.

Zoologové před lety do zóny vypustili stádo koní Převalského, které zřejmě více než radiace ohrožují pytláci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.