Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vliv komunistů je největší od roku 1989

  0:01aktualizováno  0:01
Moc českých komunistů je dnes největší od pádu jejich režimu. Před třinácti lety, po listopadu 1989, požadovala většina obyvatel Česka zákaz komunistické strany. V současnosti se však zástupci KSČM Miroslava Grebeníčka dostávají do funkcí, které jim byly dosud zapovězeny.

Komunisté by měli být ve vedení Ostravy, třetího největšího města země. Od roku 1989 je to jejich největší úspěch v komunální politice. Ještě nikdy se nepodíleli na vládě v tak velkém městě. Vyzvali je k tomu ostravští sociální demokraté, lidovci a nezávislí.

Komunisté mají v novodobé historii také prvního primátora. Severomoravskou Karvinou nově řídí bývalý senátor za KSČM Antonín Petráš.

Komunistická strana dostala nedávno svoji první funkci také v orgánu Fondu národního majetku - v klíčové instituci, určené ke správě a prodeji státních firem.

Před měsícem poslanci zvolili komunistickou poslankyni Miroslavu Vlčkovou členkou dozorčí rady Fondu rozvoje bydlení.

S nástupem nového prezidenta se KSČM také zřejmě otevřou dveře na Pražský hrad. Václav Havel si od komunistů vytrvale udržoval odstup a nejednal s nimi. Všechny osobnosti, které se chtějí o post hlavy státu v lednu ucházet, už však daly najevo, že s komunisty mluvit budou.

Usnesení ČSSD o zákazu spolupráce s komunisty

• V roce 1995 si sociální demokraté na sjezdu v Bohumíně zakázali spojenectví s extremistickými politickými stranami: "ČSSD vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, KSČM, SČK, MNS, LB a SDL." 

"Komunistická strana dnes reprezentuje nezanedbatelnou část voličstva. Zatím nikdo nepodal návrh na její rozpuštění, protože by byla nedemokratická. V parlamentu se chová jako strana demokratická," prohlásil horký kandidát na post příštího prezidenta, ombudsman Otakar Motejl.

O zrušení izolace komunistů se snaží také nejsilnější politická strana - sociální demokracie.

Špičky této strany zatím oficiálně odkazují na své sedm let staré usnesení, které jim spolupráci s KSČM zakazuje. Ale například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach prohlásil, že by chtěl diskutovat o jeho zrušení.

ČSSD chce spolupracovat s komunisty
Už na jaře na příštím sjezdu ČSSD se může stát, že si sociální demokraté zruší zákaz spolupráce s komunisty. Alespoň si o tom chtějí vážně promluvit.

Radnici třetího největšího města v Česku, Ostravy, mají spoluovládat komunisté. Do koalice je chtějí vzít místní ČSSD, lidovci a nezávislí.

Ministr práce a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach prohlásil, že by "nevyloučil diskusi o zrušení usnesení bohumínského sjezdu", ve kterém si sociální demokraté zakazují politickou spolupráci s KSČM. Škromachova slova ukazují stále větší snahu ČSSD spolupracovat s komunisty.

Špičky nejsilnější české politické strany už roky oficiálně tvrdí, že KSČM pro ně není partnerem. Současný premiér a předseda vlády Vladimír Špidla vždy odkazuje právě na sedm let staré bohumínské usnesení.

"Stále platí," řekl Špidla naposledy před druhým kolem senátních voleb, kdy ČSSD s KSČM navzájem podporovaly své kandidáty.

Je však zjevné, že se ČSSD bohumínským usnesením příliš neřídí. Mnoho obcí řídí sociální demokraté právě s komunisty. ČSSD často hledá v parlamentu podporu pro některé svoje návrhy právě u KSČM. Někteří představitelé sociální demokracie volají po oficiálním zrušení zákazu spolupráce už delší čas. Ale oficiálně to říkat nechtějí a používají výrazy, jako "musíme o tom diskutovat".

Škromach vysvětluje svoji náklonnost ke komunistům takto: "Oslabuje nás to a komunisté posilují. Nemají žádnou zodpovědnost, mohou říkat a slibovat cokoli s tím, že to nebudou muset nikdy splnit - takže nakonec je zvolí každý, kdo je naštvaný."

Co tedy vládní ČSSD brání spojit se s komunisty? Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka jsou to pouze tři věci.

"My s KSČM můžeme spolupracovat jen tehdy, pokud bude akceptovat evropskou orientaci, demokratické principy, a velice bychom stáli o to, aby si oni ujasnili svůj vztah k minulosti. Bylo by dobré, kdyby se dokázali s tou minulostí rozejít," uvádí Zaorálek.

Sociální demokraté mají s komunisty jeden problém. KSČM se ani po třinácti letech od pádu totalitního režimu nedistancovala od své předchůdkyně KSČ. Jakékoliv spojenectví by bylo pro sociální demokraty rizikem, že ztratí podstatnou část svých voličů.

Na druhou stranu by takové partnerství pro ně znamenalo snazší vládnutí. Ve sněmovně by s nimi dnes měli o deset hlasů víc (111), než mají dnes s lidovci a unionisty.

"Z mého pohledu jsou už dnes v komunistické straně lidé, kteří si uvědomují, že je potřeba KSČM proměnit. Ale není to zatím záležitost celé KSČM," řekl Zaorálek.

Podle Škromacha je také dnes pro jeho stranu obtížnější nabízet komunistům nějaké funkce. "Až budeme v EU, bude to snazší, teď jim dát významné pozice vidím jako problém," řekl Škromach.

Sociální demokraté mají na jaře svůj sjezd a už dnes někteří z nich říkají, že se na něm otázka komunistů určitě otevře. "Musíme diskutovat důkladněji než dosud, jaký je náš vztah ke komunistické straně. Třeba i na sjezdu," dodal Zaorálek. 

ODS, vítěz voleb v Ostravě, skončí v opozici

Ostrava přestala být baštou ODS. I když tu občanští demokraté tak jako jindy vyhráli volby, skončí v opozici. V městské radě zato poprvé zasedne zástupce KSČM.

Vítězové voleb, i když získali úctyhodných 20 mandátů v pětapadesátičlenném zastupitelstvu, nebyli schopni utvořit většinovou koalici bez ČSSD. A sociální demokraté si dali podmínku: vládu široké koalice, v níž budou zastoupeny všechny strany, jež ve volbách uspěly.

Tedy - vedle nezávislých a lidovců - také komunisté. "Spolupráce s komunisty je pro nás nepřijatelná," vysvětluje lídr ostravské ODS Miroslav Svozil, ještě před týdnem jasný kandidát na primátorský post.

Svozil je však přesvědčen, že sociální demokraté si dali nepřijatelnou podmínku zcela záměrně: "Komunisté jsou jen zástěrka, ČSSD s námi spolupracovat nechtěla." Sociální demokraté totiž nekývli na pokračování dlouholeté spolupráce s ODS na radnici dokonce ani poté, co jim vítězná strana nabídla post primátora.

Tím dnes zřejmě zvolí lídra ČSSD Aleše Zedníka. Mezi šesti náměstky budou podle včera uzavřených koaličních dohod tři sociální demokraté a po jednom lidovci, nezávislém a komunistovi.

Zatímco účast komunistů v radě vyvolala vlnu bouřlivých diskusí, nikdo se nepozastavuje nad nominací lidoveckého zástupce. Tím má být opět Zbyněk Pražák, na jaře obviněný z trestných činů souvisících s vytunelováním a krachem ostravského investičního fondu Kredital.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.