Poslední schůze Sněmovny je plánovaná na 18. května, volby začínají o deset dnů později. Do 18. května poslanci také přerušili nepříliš úspěšnou mimořádnou schůzi svolanou sociálními demokraty, při které se poslanci v podstatě stihli jen pohádat. (více o schůzi si přečtěte zde)
ČSSD chtěla na přerušené schůzi slyšet informace ministryně zdravotnictví k údajně podivné privatizaci lázní Toušeň a tkáňové banky v Brně. V květnu by se měli poslanci zabývat také volbou členů správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na stůl by se jim mohly dostat také zákony vrácené Senátem, který jedná v těchto dnech.
ŠÉF SNĚMOVNY Vlček skončilOpustí Poslaneckou sněmovnu, nepůjde ani do voleb |
Němcová už je na novou roli připravená. "To vyplývá z mojí funkce první místopředsedkyně," řekla. Připomněla, že během uplynulých čtyř let zastupovala Vlčka v řadě situací. "Na to není potřebná žádná speciální příprava," podotkla. Domnívá, že je zbytečné, aby Sněmovna ještě do voleb volila nového předsedu. "Já za sebe bych doporučovala ODS žádnou novou volbu nepodstupovat," dodala.
Žádný šéf Sněmovny zatím sám nerezignoval
Vlček je prvním předsedou Sněmovny po roce 1992, který sám rezignoval na svou funkci. Všichni jeho předchůdci: Milan Uhde (ODS), Miloš Zeman (ČSSD), Václav Klaus (dříve ODS) i Lubomír Zaorálek (ČSSD) skončili ve funkci uplynutím volebního období.
Vlček se dostal pod tlak ve středu. To přiznal, že porušil zákon, když vracel milionovou půjčku svému asistentovi v hotovosti. Zároveň se přiznal, že lhal o svém exporadci Petru Vrtalovi, když tvrdil, že ho nezná. Předseda ČSSD Jiří Paroubek pak pro Právo řekl, že se Vlček zesměšnil.
Předseda Sněmovny má řadu práv a povinností. Může například po volbách navrhnout prezidentu republiky předsedu vlády, kterého pak hlava státu jmenuje. To může učinit v případě, že dva předchozí pokusy o sestavení vlády selžou na nedůvěře Sněmovny.
Šéf dolní komory však hlavně podepisuje přijaté zákony, svolává schůze Sněmovny a společné schůze obou komor parlamentu například k volbě prezidenta. Spolu s místopředsedy Sněmovny řídí její schůze. Vlček vešel do povědomí například tím, že schůze zahajoval vybraným citátem. Od tohoto zvyku ale časem upustil.
Kdo svolá ustavující schůzi?
Předseda Sněmovny bývá obvykle volen na jejím ustavujícím zasedání, které se koná zhruba měsíc po sněmovních volbách. Ustavující schůzi Sněmovny svolá její předseda z předchozího období, pokud byl zvolen poslancem. Pokud by zvolen nebyl, pak tato povinnost padá na nejstaršího zvoleného místopředsedu. Tím by byl v tomto případě současný místopředseda Jan Kasal (KDU-ČSL). Pokud by ale ve volbách neuspěl, musel by schůzi svolat nejstarší zvolený poslanec.
Místopředsedkyně Němcová ale upozornila na nejednotný výklad tohoto ustanovení. Podle ní je možné ho vykládat i tak, že by schůzi svolával další nejstarší ze zvolených místopředsedů. V tom případě by přišla na řadu ona. Tímto problémem se ale ještě bude zabývat sněmovní legislativa.
Kasal řekl, že považuje Vlčkův odchod za nestandardní situaci. Podle něj Sněmovna nebude schopna zvolit Vlčkova nástupce. Upozornil však, že Němcová by se v případě ústavní krize nemohla ujmout některých úkonů. To by ale pár týdnů před volbami neměl být problém, dodal Kasal.
Do pravomocí předsedy Sněmovny patří přijímat slib prezidenta i jeho rezignaci či slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedovi Sněmovny přísluší také dávat souhlas s tím, aby byl odevzdán soudu poslanec, který byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté.
