"Šance vlků v Beskydech (jde asi o šestičlennou smečku) jsou dnes mnohem větší než v minulých letech. Dříve byli opakovaně - bez ohledu na to, že jsou od roku 1992 chráněni - nemilosrdně likvidováni," souhlasí Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Vlkům ze Slovenska pak dlouho trvalo, než se do Česka opět vrátili. Naši východní sousedé je totiž až donedávna stříleli, prý proto, že jsou přemnožení.
Návrat vlků do tuzemských lesů je z části zásluhou Evropské unie. Ta totiž nutí státy, které se chtějí stát jejím členem, aby nechaly vlky žít.
Slovenský parlament loni vyhlásil slovensko-moravské pomezí, přes něž vlci do Česka migrují, za území, kde se šelma nesmí střílet.
I ekolog František Šulgan, který je vedoucím projektu ochrany velkých šelem v Beskydech, míní, že vlci se do nich mohou vrátit. "Uzrál čas a mizí i předsudky lidí o jejich krvelačnosti."
Úhlavním nepřítelem vlků už nejsou pastevci, ale pytláci a nejednou i myslivci. "I mezi myslivci jsou bezohlední 'bouchalové', kteří pálí po vlcích či rysech, a ještě to dávají v hospodě k dobrému. Stačí si tu do některé zajít a chvíli poslouchat," říká Šulgan.
Tito "lovci" si podle mínění experta střelbou na vlky léčí komplexy, aby se pak vychloubali, jací jsou vlastně chlapíci.
Petr Stýblo nezastírá, že návrat vlků do Česka záleží i na tom, zda se lidé dokážou oprostit od strachu z těchto zvířat, která patří k nejplašším tvorům. "Člověk nemá mnoho příležitostí je spatřit. Vždy se mu raději vyhnou," říká.
Přiznává však, že pokud se vlk dostane k nechráněnému stádu ovcí, pak nastane pohroma. "A naopak - kvůli pachu člověka či psa si vlk na chráněné ovce netroufne," dodává Stýblo.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek připomíná, že v Evropě není znám případ, kdy vlk napadl a zabil člověka.
