Například loni v březnu vyvěsila Strana zelených i přes Vlčkův nesouhlas z oken svého poslaneckého klubu tibetskou vlajku. V polovině 90. let vyvěsili pro změnu někdejší republikáni na sněmovní budovu transparent proti vstupu do NATO.
"Já si myslím, že není důstojné, aby na parlamentu, jak na Sněmovně, tak na Senátu, se vyvěšovaly nějaké transparenty, plakáty a různé takovéto věci," řekl Vlček. Sněmovna nebo některý z jejích orgánů by měl nově určit místo, kde to bude možné. V důvodové zprávě stojí, že půjde hlavně o "k tomu zvlášť určené stožáry nebo žerdě splňující požadavky stanovené zvláštními předpisy".
Návrh neobsahuje žádné sankce pro případ, že by někdo zákon porušil. Vlček však zastává názor, že to se dá postihnout podle současných platných předpisů.
Předseda Senátu proti návrhu nic nemá
Předseda Senátu Přemysl Sobotka o Vlčkově záměru věděl a žádný problém s tím nemá. "Vyvěšování vlajek je poměrně důležité a je dobře, aby to nebylo zneužíváno k různým politickým aktivitám. Jsme instituce, která by - i když na politickém podkladě - měla být diplomatická," řekl Sobotka.
Potvrdil, že v Senátu se na rozdíl od Sněmovny žádné individuální vyvěšování nějaké vlajky řešit nemuselo. "Nikdy nebyl učiněn ani pokus (o vyvěšení vlajky)," dodal předseda Senátu.
Zákaz v minulosti již fungoval
Zákaz vyvěšovat na budovy Sněmovny transparenty přijal již v roce 1998 sněmovní organizační výbor. Reagoval tak na spory, které opakovaně vznikaly poté, co poslanci tehdejšího Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa na sněmovní budovu vyvěšovali transparenty proti NATO.
Tehdejší usnesení uložilo vedoucímu sněmovní kanceláře v případě porušení zákazu zabezpečit odstranění transparentů," a to i přiměřeným zásahem z kanceláří poslanců nebo poslaneckých klubů".
