"Není důvod," řekl na dotaz mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.
Podle hlášení operačního důstojníka českého kontingentu v Iráku, panuje v prostoru odpovědnosti českých vojenských policistů relativní klid. Včera se víc jak 80 příslušníků kontingentu připravovalo na základně Šaíba poblíž Basry na další výcvik místních iráckých policistů, který bude pokračovat příští týden.
Úvahy o stažení sil kvůli teroristickým útokům na koaliční síly a únosům v Iráku nakonec zcela vyloučily i země jako Bulharsko, Albánie či Rumunsko. To uvažuje dokonce o posílení svého kontingentu.
Bulharští vojáci by se měli přemístit na bezpečnějšího místa mimo Karbalu. Prezident Georgi Parvanov podle agentury AP rozhodně odmítl úvahy o případném stažení jednotky. V Karbale dosud působilo asi 500 bulharských vojáků, kteří se v posledních dnech zapojili do bojů s místními povstalci. Bulharský kontingent počátkem týdne posílila asi stovka amerických vojáků.
Úmysl stáhnout všechny vojáky potvrdilo zatím jen Španělsko kvůli nedávným teroristickým útokům v Madridu. Předseda nového španělského parlamentu Manuel Marín je přesvědčen, že mezinárodní společenství pochopí takové důvody, jež vedou socialistickou vládu ke stažení asi 1300 vojáků z Iráku.
Albánie: Stojíme pevně na straně koalice
Stažení sil odmítá i Albánie, která má v Iráku malý kontingent o síle 75 vojáků. "Posuzujeme možnosti rozšíření našeho kontingentu v Iráku, abychom dokázali, že stojíme pevně na straně mezinárodní koalice, která bojuje za nastolení míru," řekl podle ČTK albánský ministr obrany Pandeli Majko po setkání se svým rumunským protějškem Ioanem Mirceou Paskem.
Ten oznámil, že ani Rumunsko své síly z oblasti neodvolá. V Iráku působí asi 700 rumunských vojáků.
Polský ministr obrany Jerzy Szmajdzinski vyzval amerického správce Iráku Paula Bremera k většímu úsilí při vyjednávání s místními vůdci. Podle agentury PAP prohlásil, že je příliš brzy tvrdit, že situace v Iráku se vymkla kontrole spojeneckých sil. "Situace se zkomplikovala, ale teprve příští dny ukáží její vážnost a umožní hodnotit," prohlásil ministr v televizním prohlášení.
Komunisté: Slováci musí domů
Opoziční Komunistická strana Slovenska vyzvala vládu Mikuláše Dzurindy, aby
odvolala vojenskou jednotku z Iráku kvůli zostřené bezpečnostní situaci.
Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan však v reakci potvrdil, že vláda kvůli zostřeným bojům neodvolá asi stovku ženistů, kteří likvidují miny a nevybuchlou munici v sektoru kolem Babylonu pod polským velením.
S obavami sleduje situaci v Iráku i Maďarsko. O stažení kontingentu však zatím neuvažuje. "Třísetčlenný kontingent, neplní bojové úlohy, ale zabezpečuje přepravu humanitární pomoc," uvedl podle agentury SITA ministr zahraničí László Kovács.
Bush: Nejde o druhý Vietnam
Americký prezident George Bush ve svém nočním projevu ujistil, že USA zůstanou v Iráku a k předání politické moci Iráčanům dojde do 30. června podle původního plánu.
Americké jednotky podle něj budou nadále chránit zemi a novou vládu před "vnější agresí a vnitřní podvratnou činností". Bush ostře odmítl přirovnání nynějšího vývoje v Iráku k vietnamské válce. "Analogie je falešná," řekl. Více čtěte ZDE
Naopak skeptická zůstává Francie. Předseda vlády Jean-Pierre Raffarin vyslovil "nejvyšší znepokojení" nad vývojem situace v Iráku, ale zároveň řekl, že tento vývoj je právě takový, jakého se Francie od začátku krize obávala.
Násilí v Iráku navíc zřejmě zabrání OSN v dohledné budoucnosti vyslat do země svůj personál. V New Yorku to oznámil generální tajemník OSN Kofi Annan. Malý tým OSN vedený zvláštním emisarem Lachdarem Brahímím má nyní v Iráku problémy ve své misi radit Iráčanům při formování prozatímní vlády a v přípravách na volby příští rok. "Vzhledem ke zhoršování situace a násilí je i tento úkol samozřejmě dosti náročný," citovala tajemníka agentura ČTK.
Indie: Do Iráku nepůjdeme
Indie odmítla informace, že by pod mandátem OSN mohla posílit mezinárodní jednotky v Iráku.
Jak podle ČTK prohlásil indický ministr financí Džasvant Singh, "Je vyloučeno, abychom vysílali oddíly. Situace uvnitř Iráku není příznivá. Navíc absence mandátu OSN je v této souvislosti hlavním důvodem proto, aby do této země nebyly vyslány indické jednotky."
Indii přitom USA označily za spojence, který by měl vyslat své síly do oblasti po červnovém předání moci do rukou Iráčanů.
