Už několik měsíců se proto na politické scéně řeší otázka: Může volební víkend přinést i pád koaličního kabinetu?
Nejsilnější vládní strana ČSSD jasně říká, že s hledáním jiných koaličních partnerů nepočítá. A to ani když se volební prognózy vyplní.
"Vládní většina se vytvořila na základě parlamentních voleb a na to nebudou mít evropské volby vliv," řekl v pondělí premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla. Už dnes se však zdá jisté, že výsledky voleb vládní koalici oslabí: "Neúspěch vyvolává různé frustrace, a existuje tedy vyšší riziko nestability," připouští předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
A to se může projevit už brzy: při sestavování rozpočtu na příští rok. "Myslím, že krizovým momentem bude rozpočet, a to už ve vládě, ne až ve sněmovně," říká vicepremiér a šéf unionistů Petr Mareš.
Pro křehkou vládní koalici, jež je závislá na většině dvou hlasů, je totiž situace veřejných financí klíčovým problémem. Sociální demokraté vyhráli před dvěma lety volby s tím, že budou "myslet na lidi".
Rychle rostoucí dluhy státu vládu přinutily přistoupit k finanční reformě - mezi voliči nepopulární a opozicí kritizovanou za "přílišnou měkkost": schodky rozpočtu už dvakrát přestoupily sto miliard korun.
Vládní strany doufají, že se jim ve zbývajících dvou letech podaří nepřízeň voličů obrátit. Už proto, že další její kroky by měly být pro voliče přece jen příznivější. "Jde třeba o snížení přímých daní pro firmy či prohloubení podpory rodin," říká Kalousek.
