Informuje o tom středeční vydání deníku Právo. Předloha je nyní v připomínkovém řízení. Opoziční ČSSD už avizovala, že ji nepodpoří.
Složitější pravidla pro shazování vlády označuje koalice za "vyslovení konstruktivní nedůvěry". ODS, TOP 09 a Věci veřejné se k tomu zavázaly v koaliční smlouvě. Obdobný postup je běžný například v Německu, Španělsku, Polsku či Maďarsku.
Koalici jde podle listu o to, že s vyslovováním nedůvěry by se nemělo žonglovat, jak se komu zachce. "Přispělo by to k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboť sněmovna, které je vláda odpovědná, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vlády, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v ČR destabilizuje," uvádí v návrhu vicepremiérka Karolína Peake (VV).
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale tvrdí, že je to nadbytečná a amatérsky koncipovaná úprava. "Ústavní praxe ukázala, že hlasování o nedůvěře vládě vedlo ke skutečnému pádu vlády jen v minimu případů, a není tedy zdrojem nějaké vážné ústavní nestability vlády," řekl šéf největší opoziční strany.
Současná koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných čelila návrhu na vyslovení nedůvěry vládě na podnět opozice dvakrát. Prosincové i dubnové hlasování sněmovny bez problémů přečkala. Z devíti pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl v historii samostatné České republiky jen jeden.
Opozice za pomoci několika koaličních poslanců svrhla v minulém volebním období kabinet Mirka Topolánka (ODS). Teprve po poměrně dlouhých vyjednáváních vznikl úřednický kabinet Jana Fischera.
Pro podání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě by stačily stejně jako dosud podpisy nejméně pěti desítek poslanců. Pokud by ale nebyl úspěšný, další žádost by mohli podat až za půl roku. Lhůta by neplatila v případě, že by ji podalo nejméně 80 poslanců.
Chystaná změna ústavy by také mohla omezit pravomoci prezidenta. Po vyslovení nedůvěry vládě by už nebylo na hlavě státu, koho by sestavila pověřením nového kabinetu, ale musela by se řídit rozhodnutím poslanců, kteří by nového ministerského předsedu navrhli. Vláda by už nepředstupovala před Sněmovnu s žádostí o důvěru.
Ke schválení ústavní změny bude ale koalice potřebovat v parlamentu také souhlas opozice. K jejímu přijetí je nutný souhlas nejméně tří pětin zákonodárců v obou komorách parlamentu. Pravicová koalice tolik hlasů ve sněmovně nemá, v Senátu má většinu levice.
