Zdravotničtí odborníci Národní ekonomické rady vlády představili deset bodů, které by měly do zdravotnického systému vnést přehlednost i úspory. Jsou to například elektronické aukce či sdílení zdravotnických materiálů, ale také změna úhradového systému, který by byl spravedlivý k nemocnicím.
Pacienti a poplatkyPodle expertů z Národní ekonomické rady vlády by chroničtí pacienti neměli platit poplatky ve zdravotnictví. Podle šéfa skupiny expertů Miroslava Zámečníka hrozí, že když chronici musejí platit, odkládají návštěvu lékaře až do doby, kdy se jejich stav zhorší a péče pak stojí zdravotní pojišťovny víc. "Nemá smysl zatěžovat chronicky nemocného, který čerpá hodně péče," potvrdil jejich doporučení ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podmínkou by ale měl být vstup pacienta do zvláštního programu a jeho plnění. Pacienti by měli dodržovat léčbu a za toto dodržení by byli odměněni. Ostatní pacienti by naopak měli zaplatit více, když půjdou přímo k lékaři specialistovi bez doporučení praktického lékaře. Experti také doporučují, aby všichni pacienti platili poplatky v nemocnici jen měsíc. Další pobyt by už byl bez poplatků. Naopak odmítli myšlenku, že by pacienti byli sankcionováni za nedodržení léčebného režimu. V českém prostředí je to podle nich neprůchozí. ČTK |
"Velmi podstatný je přechod na využívání systému elektronických aukcí, jež přinesou velké úspory. V Německu se osvědčuje postupný přechod na pozitivní lékové seznamy. Doporučujeme také systém elektronických receptů. Kombinace těchto opatření přinese snížení objemu předepisovaných léků a zlepšení účinnosti," míní Miroslav Zámečník z NERVu.
Experti politikům také doporučili, aby kategorizovali zdravotnické prostředky. "Při zavádění nových léčivých přípravků, klinických postupů i technologií je třeba je poměřovat vůči nákladům. Není třeba to zavést pozítří, ale je nutné s tím začít," dodal Zámečník.
Všem nemocnicím stejně
Nemocnice mají přejít z nynějších rozpočtů na platby za diagnózu DRG, kdy za stejnou péči dostane každá nemocnice stejně. Povede to k efektivnější léčbě. "Je třeba zavést úhradový systém a odpoutat se od úhradových paušálů, které přináší nespravedlnosti mezi jednotlivé nemocnice. Takzvanou DRG péči užívá hodně evropských zemí i Amerika," doplnil.
Úsporné a praktické je podle něj i sdílení zdravotních záznamů, které by mělo omezit duplicitu vyšetření pacienta a jeho neřízený pohyb po systému, a naopak přinést lepší a rychlejší kolování potřebných informací mezi lékaři. Pacienti by měli podepisovat péči, kterou jim lékař poskytl, což podle expertů usnadní kontrolu vykazování a znemožní úniky peněz.
Skupina NERV podpořila i jednotnou právní úpravu pro všechny zdravotní pojišťovny, již chystá ministerstvo zdravotnictví. Nyní má svůj zákon Všeobecná zdravotní pojišťovna a svůj zaměstnanecké pojišťovny. Chroničtí pacienti by podle doporučení odborné skupiny Národní ekonomické rady vlády pro zdravotnictví neměli platit regulační poplatky.
Do zdravotnictví by například měla jít část daně z tabáku. Zbytečné výdaje za léky chtějí experti omezit tím, že by lékový úřad zveřejňoval lékaře pobírající odměny za spolupráci s farmaceutickými firmami. Seznam léčiv se má pravidelně aktualizovat.
Nečas: Musíme zvýšit spoluúčast
Premiér Nečas zopakoval častá slova ministra zdravotnictví Leoše Hegera, že lůžková péče potřebuje optimalizaci. "Existuje zde velký prostor pro restrukturalizaci akutních lůžek. Jsme jednou ze zemí, které jich mají nejvyšší počet," uvedl na zasedání premiér.
Nečas také zpochybnil, že by se se zvýšenými poplatky, které přinesly reformy ministra Hegera, zvýšila spoluúčast pacientů. Upozornil, že v posledním desetiletí se spoluúčast kontinuálně zvyšuje stejným tempem bez ohledu na politickou orientaci českých vlád.
Podle Nečase je však v budoucnu třeba spoluúčast zvýšit o pět procentních bodů až na 22 procent. "Zapojení většího objemu soukromých zdrojů jako dalších zdrojů, které přichází do zdravotnictví vedle veřejných zdrojů, je krok, kterému se nelze vyhnout," prohlásil předseda vlády.
I po zvýšení bude ale spoluúčast v ČR nižší než v okolních zemích. Na Slovensku je to nyní 33 procent a v Maďarsku a Polsku okolo 30 procent. Lidé si tam tedy sami platí okolo třetiny zdravotnické péče.
Ministr zdravotnictví uvedl, že celková reforma musí být přátelská, seriózní a odborná. "Musí přinést lepší zdraví a lepší život, středobodem je vždy pacient. Musí být definována jeho jasná práva, ale také jasné povinnosti. Pokud se například nepodrobí odborným doporučením, je to všechno k ničemu a jde o vyhozené peníze," řekl Heger.
