Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gašparovič nechal Kiskovi časovanou bombu, pozval Putina na Slovensko

  10:55aktualizováno  10:55
Nový slovenský prezident Andrej Kiska se potýká nejen s aktuálními politickými problémy, ale i kontroverzním odkazem svého předchůdce v úřadu. Ivan Gašparovič totiž těsně před skončením mandátu pozval na Slovensko Vladimira Putina u příležitosti oslav 70. výročí zahájení Slovenského národního povstání.

Vladimir Putin a Ivan Gašparovič při společném setkání v Bratislavě (13. května 2011) | foto: Profimedia.cz

„Pozvané byly hlavy těch států a zemí, jejichž příslušníci se podíleli na osvobození Slovenska v letech 1944 a 1945. Seznam účastníků bude znám pár dní před 29. srpnem,“ potvrdil podle SME.sk Kiskův mluvčí Peter Petrus.

Putin na Slovensku

Vladimir Putin navštívil Slovensko poprvé v roce 2005 v rámci summitu Bush-Putin. Tehdy Putin prohlásil, že jakýkoli příklon k totalitnímu režimu v Rusku je nemožný. V květnu roku 2011 Putin zavítal k našim východním sousedům jako premiér během probíhajícího mistrovství světa v hokeji.

Paradoxní je, že Gašparovič Putina na Slovensko pozval v době, kdy už byl Kiska zvolen jako jeho nástupce. Svůj krok s ním přitom nekonzultoval a podle slovenského serveru tak Kiskovi nechal v rukách „diplomatickou časovanou bombu“.

Otázkou však zůstává, zda Putin v současné vyostřené situaci na Ukrajině a politických bojích s Evropskou unií a Spojenými státy na Slovensko vůbec dorazí. Dosud podle Petruse svou účast nepotvrdil.

I přes sérii uvalených sankcí na vysoce postavené ruské činovníky však návštěvě Putina na Slovensku z formálního hlediska nic nebrání (více o sankcích zde). On sám se totiž na seznamu zatím neocitl. Zrušení pozvánky ze strany Slovenska je pak podle tamních médií takřka nemyslitelnou variantou.

Putin se letos začátkem června zúčastnil oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Ve Francii se ruský prezident poprvé setkal s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a o Ukrajině jednal i s dalšími světovými politiky (více o setkání v Normandii zde).

Západ však ve svém přístupu k Rusku od té doby přitvrdil, a to zejména po nehodě boeingu, z níž mnoho zemí viní proruské separatisty podporované Moskvou (vše o pádu letounu se dočtete zde).

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.