Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Brexit katastrofa nebude. Česko však v Británii ztrácí partnera

  10:38aktualizováno  10:38
Británie se po brexitu nestane nedůležitým ostrůvkem kdesi u Evropy, píše ve svém komentáři pro MF DNES prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Dodává také, že s odchodem Británie z Evropské unie ztratí Česko partnera, který by na zásadní reformy evropské integrace mohl mít stejný pohled.

Vladimír Dlouhý | foto:  František Vlček, MAFRA

Nepřál jsem si Brexit a lituji výsledků červnového referenda. Tím spíše však musíme při dnešní nejistotě v Evropě dál střízlivě hodnotit různé mýty, které se v kampaních před referendem vynořily na obou stranách. Jedním z často opakovaných mýtů byl katastrofický scénář ohledně dopadů brexitu na ekonomiku Spojeného království, případně na postavení Velké Británie ve světě vůbec. Realita však vypadá zatím trochu jinak.

Rozhodující „tvrdá“ data

Dostatečné množství dat pro rozhodující ukazatele není zatím k dispozici, první odhady však ukazují na mnohem menší negativní dopady, než se čekalo. Spotřebitelská i podnikatelská důvěra se po šokovém propadu ihned po referendu v podstatě vrátila na původní úroveň. Ošidnost těchto indexů je však obecně známa (jen malá změna důvěry v některých segmentech trhu může vést ke skokové změně indexu), takže rozhodující budou „tvrdá“ data o skutečných výdajích, která zatím nemáme.

Britové odmítají pravdu o brexitu. Odchod si představují naivně, píše FT

Pozitivně však překvapily především maloobchodní výdaje britských spotřebitelů, které v červenci vzrostly o 5,4 procenta. To nečekal asi ani největší optimista. Jde však asi jen o 30 procent výdajů domácností, takže si musíme počkat na data o nákupu automobilů a výdajích na bydlení, hlavně však na data o hypotékách. To nebude dříve než počátkem října, nicméně zatím na pokles nic neukazuje.

Bez dramatického poklesu

Nejasný je zatím dopad na průmyslovou výrobu. Pokles libry po referendu pomohl exportérům, ale zdražil dovozy. První čísla se publikují opět až v říjnu a bude zajímavé sledovat, jaký bude celkový dopad jak na průmysl, tak na relativně vysoký britský obchodní deficit.

Ještě důležitější budou data o sektoru služeb, který představuje téměř 80 procent britského hrubého domácího produktu. Zde jsou oficiální data publikována s dvouměsíčním zpožděním, první nástin bude tedy k dispozici až koncem října. Jen laické pozorování však ukazuje, že ani zde nedošlo k nijak dramatickému poklesu.

Do tohoto sektoru patří i finanční služby, kterých se katastrofické scénáře týkaly nejvíce. Rozhodující bude řešení takzvané pasportizace, kdy podle dnešních pravidel Evropské unie banky původem mimo Unii, ale sídlící v Londýně mohou bez omezení operovat kdekoliv na kontinentu. Pokud by se toto mělo změnit, většina finančních institucí by skutečně zvažovala drastické omezení činností v Londýně. S odstupem dvou měsíců však zatím platí, že všechny finanční instituce, které v Londýně sídlí, zde i nadále v plném rozsahu zůstávají.

Sílu si udrží

Finanční sektor pak ovlivní nejdůležitější oblast, jíž jsou investice. Ihned po referendu mnoho ekonomů prudce snížilo předpovědi růstu britské ekonomiky v letošním a příštím roce právě pro předpokládané snížení investiční aktivity firem na britském území. A to minimálně do doby, než se vyjasní institucionální, právní i politické nejasnosti. Zde budeme znát první data až v listopadu a tady lze očekávat negativní dopady: firmy odloží investiční výdaje i přijímání lidí s možným dopadem i na spotřebitelský sektor, především na výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby. Ještě jedno zpomalení spotřebitelských výdajů nelze proto vyloučit.

Podrobnější obraz o ekonomických dopadech brexitu tedy budeme mít až koncem tohoto roku. Ve srovnání se skeptickými předpověďmi je však už dnes jasné, že se žádná katastrofa zatím nekoná. Naopak, analytici zvýšili odhad růstu britské ekonomiky pro rok 2017 zpět k jednomu procentu. Pokles libry se zastavil, bez ohledu na mohutný peněžní stimul Bank of England. Inflace poroste rozumně, což umožní peněžní stimul ještě zopakovat. Stále sice platí, že britská ekonomika celkově může projít mělkou recesí, svoji sílu si však pravděpodobně udrží.

Ztratíme partnera

Ještě více se katastrofisté mýlili v předpovědích, že brexit odsoudí Británii do marginální role vedle velké a silné Evropy. Nejnabubřelejší zastánci brexitu samozřejmě nemají pravdu, když věští návrat Británie jako světové velmoci, po brexitu se však Spojené království rozhodně nestane malým, nedůležitým ostrůvkem kdesi u Evropy. Jeden příklad za všechny: již dnes velké světové ekonomiky uvažují o samostatné, na EU nezávislé obchodní dohodě s Británií.

Z našeho, českého pohledu je to tedy spíše naopak, než katastrofické scénáře říkaly. Británie se bez Evropské unie ve světě neztratí. My ve střední Evropě však s odchodem Británie ztratíme – partnera, který by na potřebné, zásadní reformy EU a celé evropské integrace mohl mít stejný pohled jako my. A to je škoda.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.