Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vládě USA zbývají peníze na dva dny. Kvůli odkladu zdravotní reformy

  9:49aktualizováno  13:17
Americké vládě hrozí, že příští týden nebude mít peníze na provoz státních úřadů. Do vyhrocené situace se USA dostaly kvůli sporu o Obamovu reformu zdravotnictví. Republikáni totiž prosadili do zákona o státních výdajích její roční odklad a zrušení daně, jež ji má financovat. Demokratický senát je proti.

V americké Sněmovně reprezentantů se v sobotu svítilo dlouho do noci. Politici odhlasovali odklad klíčové zdravotnické reformy (28. září 2013) | foto: Reuters

Obamacare, jak se reformě zdravotnictví někdy přezdívá, by měla vstoupit v platnost už 1. října. Je jedním z hlavních projektů vlády demokratického prezidenta Baracka Obamy a zároveň zásadním sporným bodem mezi oběma stranami.

Což se nyní ukázalo v plné síle. V USA začíná 1. října nový fiskální rok a Kongres musí schválit zákon o vládních výdajích. Čehož využili republikáni a ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu, a prosadili přičlenění ročního odkladu zdravotní reformy a zrušení nové daně, jež má část reformy financovat.

Proti tomu se však staví Senát a Bílý dům pohrozil, že v takovém případě zákon vetuje. Zákon tedy nyní poputuje do Senátu, který naopak ovládají demokraté. A ti jsou striktně proti odkladu zdravotní reformy... Přičemž Senát se sejde v pondělí.

Milion lidí by zůstalo doma

Bez zákona o výdajích nebude mít prakticky vláda USA od pondělí 23:59 místního času, tedy úterý 5:59 SELČ, peníze na financování svého provozu v novém fiskálním roce. V praxi by to znamenalo, že by část federálních zaměstnanců musela zůstat doma, odhadem by jich byl až milion (ze dvou milionů).

Netýkalo by se to jen nezbytně nutných profesí, například leteckých dispečerů, hraniční stráže, vojáků. Naopak nevydávaly by se například nové pasy a zavřena by byla také například muzea či národní parky.

Spojené státy už podobnou situaci zažily, naposledy k ní došlo na přelomu let 1995 - 1996 za vlády prezidenta Billa Clintona. Část federálních zaměstnanců byla doma celkem 21 dní. V konfliktu mezi Clintonem a republikány ovládaným Kongresem šlo mimo jiné o spor ohledně financování zdravotnictví či školství.

Další velká politická bitva přitom ještě čeká Kongres čeká, protože bude nutné rozhodnout o navýšení takzvaného dluhového stropu. USA nebude mít na úhradu závazků podle ministra financí Jacka Lewa už 17. října. Pokud se tedy strop pro zadlužení nenavýší. Tento limit se přitom zvyšoval naposledy teprve v lednu.

Handrkování stálo USA snížení ratingu

Jednání mezi Bílým domem a stranami v Kongresu o dluhovém stropu, výdajových škrtech a dalších fiskálních záležitostech jsou v posledních letech vypjatá. Velmi dramatický byl v tomto ohledu rok 2011, kdy nejprve v dubnu hrozilo, že vláda stejně jako nyní nebude mít na provoz federálních úřadů.

A poté v srpnu, kdy se obě strany dohodly na kompromisu ohledně dluhového stropu až v den, kdy si vláda mohla naposledy půjčit peníze. Jednání tehdy vedla ke snížení špičkového úvěrového ratingu Spojených států.

Podle ČTk může senát využít ještě parlamentní manévr, který umožní vyřadit ze zákona v případě nouze nepřijatelné pozměňovací návrhy. Načež by senát mohl požádat Sněmovnu, aby schválila pouze jednoduchý zákon o financování schválený Senátem už v pátek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.