Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete mít státní správu pod absolutní kontrolou, vyčetl vládě Benda

  11:00aktualizováno  11:00
Žádné odpolitizování státní správy, vláda chce jen na klíčových pozicích „zabetonovat“ své lidi, bojí se opozice. „Úkolem je dostat státní správu pod absolutní kontrolu vlády a premiéra,“ vyčetl návrhu nového služebního zákona při jednání ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS. Zákon zaměstnal poslance na celé dopoledne.
Při schvalování služebního zákona jde jen o to dostat státní správu pod absolutní kontrolu vlády, řekl při jednání poslanců Marek Benda z ODS.

Při schvalování služebního zákona jde jen o to dostat státní správu pod absolutní kontrolu vlády, řekl při jednání poslanců Marek Benda z ODS. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Poslankyně TOP 09 Věra Kovářová při jednání o služebním zákonu, který prosazuje vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, navrhla, aby výběrová řízení na řídící pozice podle služebního zákona byla otevřená i úředníkům krajů a obcí a nejen těm, kteří jsou nyní na pozicích ve státní správě.

Proti tomu, že chce vláda „zabetonovat“ své lidi na ministerstvech a v dalších úřadech se ohradila Kateřina Valachová, náměstkyně ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera, kterého při jednání zastupovala. „Musím trochu zlomyslně poznamenat, že pokud by tohle měl být hlavní důvod, proč předchozí vlády tuhle exkluzivní možnost nevyužily?“ řekla Valachová. Hlavním smyslem zákona je podle ní stabilizovat státní správu.

„Kdyby šlo vládě o tohle, nevyměnila by pět set vedoucích úředníků během tří měsíců,“ odmítl to poslanec Marek Benda. Právě půtka o to, co je hlavním smyslem služebního zákona, doprovází jeho schvalování po celou dobu a zřejmě potrvá až do jeho definitivního schvalování. K tomu má dojít na mimořádné schůzi sněmovny v polovině července.

"Rozhodně není v zájmu České republiky a v žádném případě po nás EU nepožaduje zakonzervovat stav, ve kterém budou do vedoucích míst ve státní správě koalicí nekvalifikovaně dosazeny stovky politicky či osobně spřátelených lidí," vytkla již dříve zákonu poslankyně Kovářová z TOP 09. Právě ona patřila při jednání ústavně-právního výboru sněmovny k těm, co nejaktivněji usilovali o úpravy normy, na níž se již domluvily vládní strany.

Navrhla nejen to, aby ve výběrových řízeních na vedoucí místa dostali šanci i ti, s nimiž vláda zatím nepočítá, a to úřednici krajů a obcí, ale i třeba to, aby se do doby povinné praxe, započítávala i mateřská dovolená.

Kdyby se neuznávala moskevská škola, byl by problém...

Poslanci také pozornost věnovali tomu, koho by se zákon týkat měl a koho ne. Náměstkyně Valachová poslancům řekla, že ministerstvo zahraničí přišlo se zásadním požadavkem, že jako vysokoškolské studium musí být uznána moskevský institut mezinárodních vztahů MGIMO. „Jinak by to znamenalo ohrožení výkonu zahraniční státní služby do budoucna,“ tlumočila při jednání obavy z ministerstva zahraničí, v jehož čele je Lubomír Zaorálek z ČSSD.

„Zásadně požadujeme, aby se služební zákon netýkal Českého statistického úřadu,“ řekla poslankyně za TOP 09 Kovářová.  A to proto, aby byla zajištěna nezávislost statistických dat na vládě. Navrhla i to, aby se služební zákon netýkal Českého báňského úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Komunista Jan Klán přišel zase s tím, že by se služební zákon neměl týkat alespoň šéfa statistického úřadu, když už se bude týkat zaměstnanců ČSÚ. Naopak by služební zákon vztáhl na Národní bezpečnostní úřad, který rozhoduje o prověrkách kvůli přístupu k utajovaným informacím.

Služební zákon

Novela zákon o službě státních zaměstnanců má chránit státní úředníky před vlivem politiků a svévolným odvoláváním z funkcí. To se nyní stává téměř po každých volbách a příchodu nových ministrů.

Novela zavádí generálního ředitele státní správy (generální ředitelství by fungovalo při úřadu vlády) a funkci státního tajemníka, který by měl úřady na starosti (více o něm čtěte zde). Podle vzdělání rozlišuje úředníky se služebním označením "referent" a "rada".

Novela by změnila platové třídy, ruší výsluhy nebo navyšuje odpovědnost úředníků za škody kterou způsobí ze 4,5 násobku na osminásobek platu.

Úředníci by se museli vzdělávat a odborně růst. Služební poměr by skončil dosažením 70 let a na odchodné by měli nárok jen ti, kteří sloužili minimálně 10 let a nebyli kárně trestáni. Výše odměn by byla omezena, její maximální výše by byla 20 procent ročního platu.

Poslanci počítají s tím, že zákon by měl nabýt účinnosti od ledna 2015. Některé jeho části ale budou účinné později.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.