Upozornil, že je-li tomu naopak, lidé nejsou motivováni k práci a raději pobírají sociální dávky, které jsou jim dorovnávány do výše životního minima.
Druhým důvodem byla podle Zemana skutečnost, že nezanedbatelné procento zaměstnavatelů zneužívá institut minimální mzdy. Zaměstnancům totiž vyplácí na černo a tedy nezdaněně určité částky, ale formálně vykazují pouze vyplácení minimální mzdy. Tak se podle premiéra dopouštějí daňových úniků.
Ministr financí Ivo Svoboda novináře ujistil, že zvýšení minimální mzdy, od níž je odvozována řada nárokových sociálních dávek, bude mít nepatrný dopad na státní rozpočet. Promítne se do zvýšení základní odměny v první tarifní třídě, ve které jsou odměňováni vězni, pracující ve výkonu trestu. To podle Svobody bude představovat celkově náklady ve výši 22 miliónů korun.
"Ostatní dopady na rozpočet očekáváme spíše příznivější. Jedná se speciálně o odpovídající zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění," řekl Svoboda. Dopad do daňových výnosů bude podle něj vyšší, než by se očekávalo, protože došlo ke zvýšení nezdanitelných částek u daně z příjmu fyzických osob.
"Daňová výtěžnost z tohoto titulu neklesne, ale bude zhruba zachována až o něco navýšena," odhaduje Svoboda.
Zeman odmítl, že by zvýšení minimální mzdy mohlo vést ke zvýšení nezaměstnanosti. Už proto, že minimální mzdu v současné době oficiálně dostává pouze jedno, maximálně dvě procenta lidí. Podle jeho názoru lze naopak očekávat snížení nezaměstnanosti, neboť dostane-li se minimální mzda postupně výrazněji nad životní minimum, bude to motivovat k práci lidi, kteří dnes docela výhodně žijí ze sociálních dávek.
- středa 9. prosince 1998
