Ministr školství Ondřej Liška po jednání vlády v den, kdy kývla na reformu vysokých škol. (26.1.2009)

Ministr školství Ondřej Liška po jednání vlády v den, kdy kývla na reformu vysokých škol. (26.1.2009) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Vláda ztratila mandát k přípravě vysokoškolského zákona, uznal Liška

  • 7
Ministr školství Ondřej Liška je přesvědčen o tom, že vláda ztratila po vyslovení nedůvěry mandát k přípravě vysokoškolského zákona. Ministr školství proto požádal premiéra Mirka Topolánka, aby zrušil termín předložení návrhu zákona o terciárním vzdělávání. Věcný záměr zákona měl být hotov do července.

Debata o změnách v oblasti vysokého školství bude ale podle Lišky i nadále pokračovat, ovšem bez stanoveného termínu, kdy by se měl zákon předložit vládě.

O přerušení práce na přípravě zákona usiluje rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. "Zaznamenal jsem zprávu, že mi pan rektor poslal nějaký dopis, ve kterém mě k tomuto vyzval. Já jsem žádný dopis neobdržel a i bez knížecí rady pana rektora Hampla jsem se hned poté, co byla vládě vyslovena nedůvěra, sešel s premiérem Topolánkem a požádal ho o zrušení termínu předložení reformy terciárního vzdělávání," řekl Liška.

Po jednání vlády pak ČTK textovou zprávou oznámil, že "výsledek dosavadních debat s akademickou reprezentací nad návrhem věcného záměru zákona bude zveřejněn počátkem dubna".

Podle vlastních slov teď Ondřej Liška přemýšlí nad tím, jak projekty, které považuje za klíčové a velmi dobře připravené, "nenechat smést ze stolu tím, kdo přijde po mně, ale jak je připravit k předání do takové podoby, aby se v nich dalo co nejlépe pokračovat".

Univerzitám vadí, že s nimi ministr nemluví

Rektor UK Hampl chtěl přerušit přípravu vysokoškolského zákona proto, že návrh postrádá koncept a ministerstvo není schopno o něm vést s univerzitami diskusi. Výzvu s přerušením ministrovi poslal údajně už v pondělí.

Podle Hampla přípravu zákona provází nejasná koncepce, vnitřní rozpornost, absence jakýchkoliv nosných myšlenek a chybějí také analýzy důsledků předpokládaných změn.

"Myslím si, že situace dospěla opravdu do takového stadia, kdy není vyhnutí než ty práce zastavit a vrátit se k základům," řekl Hampl.

Vláda na reformu kývla, její pád ale vše mění. Univerzity se mohou radovat

Vláda kývla na reformu vysokých škol na konci února. V takzvané Bílé knize se řeší školné, systém půjček či větší autonomie škol. Ministr školství dostal od vlády za úkol připravit věcný záměr zákona o terciárním vzdělání, předložit ho chtěl v létě. - čtěte Vláda kývla na reformu vysokých škol, školné však nezavede

Liškovi se také povedlo přesvědčit kandidáta na prezidenta Jana Švejnara, aby se stal jeho neformálním poradcem při přípravě zákonů, které mají reformovat české vysoké školy. - čtěte Reformu univerzit detailně nezná, přesto Švejnar pomůže Liškovi

Nejkritičtější hlasy se už řadu týdnů ozývaly především z Univerzity Karlovy. V on-line rozhovoru na iDNES.cz vyjmenoval rektor Hampl hned několik nedostatků Bílé knihy. Zmínil školné, které podle něho nepřinese radikální zvýšení příjmů univerzit. Vadí mu také slibovaná autonomie vysokých škol, kdy se má dosud samosprávné fungování univerzit změnit tak, že o nich bude rozhodovat politická moc, kraje a představitelé velkých firem. - čtěte Školné finanční situaci univerzit nevyřeší, tvrdí rektor Hampl

Znepokojení nad tím, jak dosud pokračovala příprava zákona o vysokých školách, tento týden vyjádřili i děkani filozofických fakult. Vyzvali ministerstvo k debatě o smyslu, principech a cílech reformy.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video