Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda zamítla návrh KSČM, který měl ztížit práci ústavu pro studium totality

  15:03aktualizováno  16:40
Vláda na svém prvním zasedání nového roku zamítla návrh KSČM, který by ztížil práci Ústavu pro studium totalitních režimů. Novela chtěla převést dokumenty o bývalé StB pod Národní archiv. Ústav by pak nemohl nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je.

Sjezd KSČM | foto: Jan Strouhal, Jan Strouhal,  MAFRA

KSČM totiž vadí, že ústav u příležitosti 20. výročí pádu komunismu loni v listopadu zveřejnil jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky k roku 1989. Tato součást StB prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu.

"Stanovisko vlády bylo jednohlasně nesouhlasné," řekl ministr obrany Martin Barták. Podle něj byly důvodem zamítnutí legislativní i věcné nedostatky zákona.

"Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," tvrdila při předkládání návrhu komunistická poslankyně Kateřina Konečná.

Ústav nejdříve zveřejnil všechny údaje o bývalých špionech a na internetových stránkách byly naskenované takzvané personální karty příslušníků rozvědky i s jejich fotografiemi. Po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů ale později fotografie začernil.

Poslankyně Konečně tvrdí, že Národnímu archivu by se něco podobného nestalo. Prý má lepší kontrolní mechanismy než Ústav pro studium totalitních režimů.

Problém je ale v tom, že nyní všechny dokumenty StB spravuje Archiv bezpečnostních složek, který je součástí ústavu. Pokud by přešly pod Národní archiv, historici by o ně museli žádat a bylo by na vedení Národního archivu zda jejich žádosti vyhoví.

Rozvědka: Chraňme svoje špiony

Krátce poté co ústav zveřejnil 985 jmen i fotografií důstojníků komunistické špionáže se ozvala i současná rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace. Podle tajné služby může zveřejnění ohrozit zájmy republiky a hlavně zpravodajce, kteří pomáhali spojencům v době války v Perském zálivu.

Československá špionáž byla známá svými velmi dobrými kontakty právě na arabské země a i když to nikdy nikdo nepotvrdil, tušilo se, že právě tyto vazby byly po revoluci důležité hlavně pro USA.

"Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl tehdy v prohlášení mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer. Na dnešní rozhodnutí vlády  ale ani toto prohlášení nemělo vliv.

Jak ale návrh zákona nakonec dopadne není stále jisté. Vláda k poslaneckým návrhům sice vydává své stanovisko, to je ale nezávazné. O předloze nakonec rozhodne parlament.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební hlasování.
Pokažený zámek a kolaps členky komise. V Opavě se volilo až do 15 hodin

O zcela výjimečném kroku rozhodla okrsková volební komise v Opavě-Kylešovicích. Kvůli dvěma mimořádným událostem prodloužila hlasování o nových poslancích o...  celý článek

(ilustrační snímek)
Volič si dělal selfie u urny, pak ve schránce hledal ztracenou obálku

Neobvyklý volební incident řeší v Žermanicích na Frýdecko-Místecku. Starší volič násilím otevřel hlasovací schránku a snažil se tam najít prázdnou obálku,...  celý článek

Shromáždění na Slovanském ostrově se zúčastnil i někdejší republikánské strany...
Policie v Chomutově zadržela Miroslava Sládka. Vedl nepovolenou kampaň

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek skončil v pátek večer kvůli nepovolené kampani v Chomutově na policejní služebně. Před půlnocí ho policisté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.