KSČM totiž vadí, že ústav u příležitosti 20. výročí pádu komunismu loni v listopadu zveřejnil jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky k roku 1989. Tato součást StB prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu.
"Stanovisko vlády bylo jednohlasně nesouhlasné," řekl ministr obrany Martin Barták. Podle něj byly důvodem zamítnutí legislativní i věcné nedostatky zákona.
"Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," tvrdila při předkládání návrhu komunistická poslankyně Kateřina Konečná.
Ústav nejdříve zveřejnil všechny údaje o bývalých špionech a na internetových stránkách byly naskenované takzvané personální karty příslušníků rozvědky i s jejich fotografiemi. Po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů ale později fotografie začernil.
Poslankyně Konečně tvrdí, že Národnímu archivu by se něco podobného nestalo. Prý má lepší kontrolní mechanismy než Ústav pro studium totalitních režimů.
Problém je ale v tom, že nyní všechny dokumenty StB spravuje Archiv bezpečnostních složek, který je součástí ústavu. Pokud by přešly pod Národní archiv, historici by o ně museli žádat a bylo by na vedení Národního archivu zda jejich žádosti vyhoví.
Rozvědka: Chraňme svoje špiony
Krátce poté co ústav zveřejnil 985 jmen i fotografií důstojníků komunistické špionáže se ozvala i současná rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace. Podle tajné služby může zveřejnění ohrozit zájmy republiky a hlavně zpravodajce, kteří pomáhali spojencům v době války v Perském zálivu.
Československá špionáž byla známá svými velmi dobrými kontakty právě na arabské země a i když to nikdy nikdo nepotvrdil, tušilo se, že právě tyto vazby byly po revoluci důležité hlavně pro USA.
"Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl tehdy v prohlášení mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer. Na dnešní rozhodnutí vlády ale ani toto prohlášení nemělo vliv.
Jak ale návrh zákona nakonec dopadne není stále jisté. Vláda k poslaneckým návrhům sice vydává své stanovisko, to je ale nezávazné. O předloze nakonec rozhodne parlament.
