Podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského však návrh neznamená konec pro karnevalové průvody. "Zákon nezakazuje maskování. Ten zákon ukládá demonstrantům v případě policejního zákroku se na výzvu odmaskovat," upřesnil Rychetský.
Anarchisté však vládní návrh kritizují, mluví o porušování lidských práv. "Maskování je naše osobní ochrana. Tváře neschováváme proto, abychom něco rozbíjeli - vzpomeňte si na poklidný 28. říjen -, chráníme se před neonacisty, již nás při akcích natáčejí a později napadají," tvrdí Petr Záras z Československé anarchistické federace.
Jan Bárta z Ústavu státu a práva rozpor mezi Listinou základních práva a svobod a novou normou nevidí. "Demonstrace je věc veřejná. Jde tedy o jednu ze situací, kdy je možné zjišťovat totožnost člověka," míní Bárta. Přítrž má zákon učinit i dlouhodobému blokování prostranství vhodných k pořádání demonstrací.
Politické strany či hnutí si napříště budou smět zamluvit atraktivní místa v centrech měst pouze na tři měsíce dopředu, a to na jediný termín. Neměl by se tak opakovat rozporuplný případ exprimátora Jana Koukala (ODS), jenž si Václavské náměstí na 28. října zablokoval až do roku 2013.
"Stávající zákon je tak v rozporu s Ústavou, podle níž platí zásada, že žádné právo nelze vykonávat na úkor práv jiných subjektů, vysvětlil Jiří Hájek z ministerstva vnitra. Svolavatele při nesplnění svých povinností podle nové úpravy čeká místo současné tisícové pokuty až 15 tisícová sankce. Vládní návrh musí ještě schválit parlament.
