Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko ustoupí od "Klausovy výjimky". Připojí se i k fiskálnímu paktu

  15:55aktualizováno  15:55
Nová vláda zahájila "velký úklid" po prezidentovi Václavu Klausovi a předchozí pravicové vládě. Premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že Česká republika ustupuje od požadavku na výjimku z Listiny základních práv EU v Lisabonské smlouvě, kterou si vynutil exprezident Václav Klaus, aby podepsal Lisabonskou smlouvu.

Bohuslav Sobotk ohlásil, že Česko ustupuje od takzvané Klausovy výjimky k Lisabonské smlouvy. Všechny tři vládní strany také podle něj souhlasí s tím, že se Česko připojí k fiskálnímu paktu Evropské unie. | foto:  Michal Šula, MAFRA

"Všichni tři partneři ve vládě jsou připraveni podpořit připojení k fiskálnímu paktu Evropské unie," řekl po jednání vlády Sobotka.

Trvání na Klausově výjimce, kterou má Česká republika od roku 2009, nemá podle premiéra odůvodnění. "Vláda je přesvědčena, že Listina práv by měla být plně uplatňována vůči občanům ČR," řekl Sobotka. Klaus požadoval výjimku, protože se obával možnosti prolomení dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Sobotka také zdůraznil, že nová vláda se do léta přihlásí k evropskému fiskálnímu paktu. Expremiér Petr Nečas podporovaný tehdejším prezidentem Klausem odmítl v roce 2012 smlouvu podepsat. Stejně se ze zemí Evropské unie zachovala už pouze Velká Británie. Nečas možné připojení se ke smlouvě někdy v budoucnu podmínil předchozím referendem o tom, zda si čeští občané vůbec přejí, aby Česká republika platila eurem.

Fiskální pakt počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolen bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 procenta HDP dané země. Na to, zda země "zlaté" pravidlo ukotvily v domácím právu, bude dohlížet soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.

Česko by se podle Sobotky opatřeními v paktu řídilo až po přijetí eura. Obdobně jako Polsko, Maďarsko, Švédsko a Litva. "Požádali jsme předsedu Legislativní rady vlády o vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena," uvedl premiér. Jasné podle něj není, zda by měla být smlouva v parlamentu přijata prostou, nebo ústavní většinou.

Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," řekl Sobotka.

A hned za to sklidil kritiku od ODS. "Pouhý den po vyslovení důvěry se vláda přihlásila k fiskálnímu paktu, odmítla takzvanou Klausovu výjimku a pan premiér se hned zítra jede symbolicky nahlásit“ do sídla Evropské unie. Tuto vládní servilitu vůči Bruselu nemůžeme a nebudeme podporovat," reagoval první místopředseda ODS, europoslanec Jan Zahradil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.