Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA mohou kvůli terorismu sledovat i nevinné. Zákon prošel v tichosti

  22:11aktualizováno  22:11
Americká vláda v březnu v tichosti získala výrazně větší pravomoci pro sledování obyvatel USA kvůli boji proti terorismu. Nyní tak může shromažďovat data civilistů, i když nejsou z ničeho podezřelí. Takové "špehování" a uchovávání těchto dat bylo předtím zakázané. O případu informoval americký list The Wall Street Journal.

Americká vláda může kvůli terorismu sledovat i nevinné lidi. Ilustrační snímek | foto: AP

Národní protiteroristické středisko má nově pravomoci například prohledávat záznamy letů, seznamy zaměstnanců kasin či Američanů hostících zahraniční studenty na výměnných pobytech a mnohé další. Získaná data navíc může uchovávat až pět let. Vláda také může údaje o amerických občanech poskytovat zahraničním partnerům.

Administrativa prezidenta Baracka Obamy opatření projednala v tichosti, The Wall Street Journal informace o něm získal díky zákonu o svobodném přístupu k informacím.

V minulosti podobné návrhy vyvolávaly ve Spojených státech bouřlivé diskuse o ochraně soukromí i o tom, kam až vláda může zajít v boji proti terorismu. Nyní o věci debatovali jenom vládní činitelé za zavřenými dveřmi.

Z dokumentů poskytnutých deníku vyplývá, že někteří se zabývali jenom praktickou stránkou věci - například tím, jak dlouho uchovávat data. Jiní však návrh považovali za nevídané posílení vládních pravomocí pro sledování obyvatel. "Je to zcela zásadní změna vztahu vlády s veřejností," uvedla během těchto debat například Mary Ellen Callahanová z ministerstva pro vnitřní bezpečnost.

Úřad slibuje, že bude s údaji zacházet opatrně

Pracovníci agentury pro boj s terorismem uvádějí, že budou s údaji zacházet obezřetně. Pravidla podle nich obsahují dostatečné kontrolní mechanismy, které zabrání zneužívání nových pravomocí.

Kongres v minulosti výslovně americkým úřadům zvláštním zákonem z roku 1974 zakázal procházet vládními databázemi dle libosti. Shromažďované údaje smějí sdílet jenom v případech, které odpovídají účelu jejich sběru. Zákon zároveň umožňuje poměrně snadno žádat o výjimku. Žádosti pak v naprosté většině případů nikdo nezpochybňuje.

Spojené státy po teroristických útocích z 11. září 2001 opakovaně posilovaly pravomoci úřadů pro sledování obyvatel. Nejznámějším opatřením je zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích. Zákon poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat elektronickou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Kongres platnost zákonu pravidelně prodlužuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.