Vláda ve čtvrtek rozšířila seznam národních kulturních památek o několik položek. Ještědský vysílač se na něj dostal jako jediná stavba.
Mimořádné dílo architekta Hubáčka ocenili také čtenáři iDNES, kteří je zařadili mezi Sedm divů Česka. - více zde
"Ještěd se stal kultovní stavbou v libereckém regionu," řekl v rozhovoru pro iDNES historik architektury Zdeněk Lukeš.
Karel Hubáček za svůj vysílač s hotelem získal v roce 1969 Perretovu cenu, kterou uděluje Mezinárodní unie architektů. Časopis Architekt hotel označil za Stavbu století.
"Ještědský vysílač je dominantou krajiny, je vidět z ohromné vzdálenosti. Hubáčkovi se geniálně podařilo skloubit dvě věci: hotel a vysílač. Když byla soutěž v počátku 60. let vypsána, počítalo se se dvěma stavbami, ale jeho napadlo je spojit," dodal Lukeš. - více zde
O zapsání Ještědu mezi národní kulturní památky usiloval Liberecký kraj několik let. Je to totiž jedna z podmínek, které si klade UNESCO než zahrne památku do seznamu světového dědictví.
Mezi památky se zařadily i vzácné rukopisy
Vláda na návrh návrh ministra kultury Vítězslava Jandáka zařadila na seznam také devět movitých památek. Jsou mezi nimi vzácné rukopisy Vyšehradský kodex, Pasionál abatyše Kunhuty a Velislavova bible.
Kromě nich také unikátní předchůdkyně fotografie známá jako Kynžvartská daguerrotypie z roku 1839.
Seznam dále zahrnuje několik souborných památek: 417 archeologických nálezů z velkomoravského osídlení v Mikulčicích, gotické sochy z období krásného slohu v českých zemích, zvony a cimbály chrámu sv. Víta v Praze, také soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla a pět automobilů Tatra.
Smyslem návrhu je podle ministerstva kultury "vyzdvihnout význam památek pro dějiny hmotné kultury a upravit nepoměr mezi počtem nemovitých a movitých národních kulturních památek v Česku".
Tento nepoměr však úprava příliš nevyváží. Nemovitých památek je nyní 197, movitých čtrnáct.
