Vláda: Tůma zatím v čele ČNB zůstane

Vláda podle jejího místopředsedy Pavla Rychetského počká v otázce premiérova spolupodpisu pod prezidentovým jmenováním guvernéra ČNB do rozhodnutí Ústavního soudu a do té doby nezpochybní pozici Zdeňka Tůmy jako jejího guvernéra. Rychetský se ale vyhnul odpovědi na otázku, zda Tůma zůstane guvernérem, i kdyby dal Ústavní soud za pravdu vládní interpretaci. Prezident Václav Havel se po dvouhodinovém jednání se Zemanovými ministry s usnesením, že se vláda obrátí na Ústavní soud, ztotožnil.

Zeman a Tošovský mi vyhrožovali, píše Havel, čtěte ZDE

Tůma zpochybňování jmenování odmítá

"Domnívám se, že bychom měli vycházet ze stávající ústavní praxe, a ta umožňovala panu prezidentovi toto jmenování učinit. Druhá věc je čistě praktická. Centrální banka těžko může být bez guvernéra a viceguvernérů. Takže pokud bychom zpochybnili ústavní praxi, tak by se ani nemohla usnášet bankovní rada," řekl v neděli večer v pořadu České televize Naostro.
Zároveň uvedl, že pokud se spor dostane k Ústavnímu soudu, bude jeho verdikt respektovat.

Prezident přistoupil na verzi vlády s tím, že Zemanovi muži nebudou zpochybňovat doposud jmenované guvernéry České národní banky.

Podle prezidenta je usnesení kabinetu v dané situaci nejlepší možné.

Rychetský chce podat podnět soudu co nejdříve
Rychetský chce vládě návrh podnětu Ústavnímu soudu předložit na jednání 18. prosince. Pokud to do té doby nestihne, tak až na první schůzi vlády v roce 2001, tedy 3. ledna.

"Vláda jej pošle soudu bezprostředně po projednání," doplnil Rychetský.

Vláda požadovala premiérův podpis pod jmenování
Vláda jmenování guvernéra ČNB zpochybnila nutností kontrasignace premiérem.

Členové vlády zatím jednohlasně tvrdili, že jinou cestu, jak celou situaci řešit, nevidí.

Prezident chtěl podle svého mluvčího Ladislava Špačka upozornit na vážnost situace. "Je už řada signálů o tom, že ta situace neprospívá stabilitě banky, stabilitě měny," řekl Špaček.

"Důvodem Havlovy návštěvy jednání vlády je také to, že jeho postoj zná většina ministrů pouze zprostředkovaně," dodal mluvčí.

Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček upřesnil, že podáním stížnosti k Ústavnímu soudu se vláda nebude zabývat v poledne, jak se původně očekávalo, ale během odpoledne.

Pavel Rychetský navrhoval tři varianty řešení
Jednou z variant je obrátit se na Ústavní soud. Další možné řešení je, že by byl Ústavnímu soudu předložen návrh na zpochybnění Tůmova jmenování. Také je podle rychetského možné, že že by se tato záležitost neotevírala. "Nechť je Ústava vykládána v duchu dosavadních praxí a zvyklostí a vůbec tu záležitost neotevírat," řekl Rychetský Českému rozhlasu. Obě posledně jmenovaná řešení jsou podle něho naprosté extrémy.

Prezident Tůmu jmenoval přes odpor premiéra Miloše Zemana, předsedy ODS Václava Klause i bývalého guvernéra Josefa Tošovského.

Možnost, že by ministři nakonec žalobu nepodali, nechtěl Rychetský v neděli rozebírat. "To není hlavním předmětem toho kompromisu. Pan prezident souhlasí s tím, aby to řešil Ústavní soud, ale kompromis spočívá v něčem jiném. Ale já chci napřed informovat vládu."

Ministři jsou pro Ústavní soud
Ministr průmyslu Miroslav Grégr je rozhodným zastáncem toho, aby se vláda na Ústavní soud obrátila. "Je to tak správné, protože Ústava a zákony jsou od toho, aby se dodržovaly," řekl novinářům. Také ministr zemědělství Jan Fencl má v této otázce jasno. "Já si myslím, že není jiná alternativa, než že Ústavní soud rozhodne, jaký je správný výklad," řekl.

"Legislativním otázkám nerozumím příliš, budu postupovat po vysvětlení odborníků, v tomto případě pana Rychetského," reagoval ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. Spor o jmenování guvernéra je podle něj především složitý legislativní problém.

Také ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit poznamenal, že si počká na výklad kompetentnějších kolegů. "A jestli je to věc, kterou má řešit Ústavní soud, tak mi nijak nepřísluší, abych se k ní vyjadřoval dřív, než bude vyřešena," dodal.

Spor o guvernéra je sporem o výklad ústavy
Politický souboj o jmenování nového guvernéra a dvou viceguvernérů je po věcné stránce právním sporem o výklad ústavy. Havel je přesvědčen, že může vybrat nejen členy bankovní rady, ale i vrcholové vedení ČNB sám. Vláda však využila nejednoznačného znění ústavy a tvrdí, že pod jmenovacím dekretem guvernéra a viceguvernérů musí být podepsán i premiér.

Havel se na Ústavní soud obracet nebude
Prezident Václav Havel se podle svého mluvčího nehodlá kvůli guvernérovi ČNB obracet na Ústavní soud. "Pan prezident neuvažuje o žádném podání k Ústavnímu soudu. On nemá důvod, proč by to činil," prohlásil Špaček. ( Více se dočtete ZDE )

Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek před zasedáním vlády, 4. prosince 2000

Prezident Václav Havel vystupuje z auta před Úřadem vlády, aby kabinetu vysvětlil své stanovisko ke jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky, 4. prosince 2000

Šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf na zasedání vlády, 4. prosince 2000

Premiér Miloš Zeman během zasedání vlády, 4. prosince 2000

Premiér Miloš Zeman zdraví před zasedáním vlády viceguvernéra ČNB Oldřicha Dědka, 4. prosince 2000


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video