Ještě předtím, než vláda vyřkla definitivní ortel, jednala i s několika sociálnědemokratickými poslanci. Hlavně členové rozpočtového výboru, včetně Krause, vládou navržený deficit kritizovali. Po včerejší schůzce však i oni stojí za vládou. Krok s vládními kolegy drží i ministr financí Ivo Svoboda, donedávna tvrdý zastánce minimálně schodkového rozpočtu. "Lze očekávat, že v parlamentu to bude velmi tvrdá bitva. Ale máme připraveny dobré a naprosto věcné argumenty na to, abychom návrh obhájili," řekl včera šéf státní pokladny. Opoziční poslanci z ODS, KDU-ČSL i Unie svobody, kteří ve sněmovně disponují většinou hlasů, trvají na tom, že tak vysoký schodek státních financí nepodpoří. Vláda je na to podle místopředsedy Mertlíka připravena. "Bude-li chtít opozice snižovat schodek, ať řekne, kde škrtat, a zodpoví veřejnosti, proč se třeba budou muset rušit školy nebo proč se nedostaví dálnice," konstatoval Mertlík. Ministři včera dostali úkol - připravit poslancům za svůj resort jakýsi jídelníček neboli nabídku škrtů. Místopředseda ODS Ivan Langer však toto gesto vlády nechápe: "V prvním parlamentním čtení je na vládě, aby svůj návrh obhájila. Poslanci neškrtají konkrétní výdaje, vládní návrh buď přijmou, nebo ne." Vláda se sice navenek tváří, že od svého návrhu rozpočtu s deficitem 27 miliard korun nemíní jen tak ustoupit a že o něm hodlá všemožně poslance přesvědčovat, ale už včera se ministři podle poslance Michala Krause dohodli, že ministerstvo financí okamžitě začne pracovat na úspornější variantě rozpočtu na příští rok. Ministr financí už minulý týden avizoval, že je kdykoliv připraven oprášit jak svou původní verzi vyrovnaného rozpočtu, tak rozpočtu s mírnějším schodkem kolem patnácti miliard korun. Přesto se však včera ministr financí postavil za názor vicepremiéra Mertlíka, který tvrdí: "Rozpočet je vlastně úsporný a v tomto rámci navrhujeme navíc jen minimum výdajů, abychom dostáli programu vlády a sociální demokracie." Vláda tudíž přidělila více financí na školství, bydlení, dopravu a také na podporu exportu. Za důležitý výsledek včerejšího jednání považuje Pavel Mertlík i to, že se vládě podařilo přesvědčit o své pravdě centrální banku. "Pan Tošovský při jednání vlády s poslanci ČSSD ujistil přítomné, že deficitní rozpočet nebude překážkou k případnému snižování úrokových měr. To chápu jako poselství poslancům, nejen nám," řekl vicepremiér. "Taková slova skutečně zazněla," potvrdil poslanec Michal Kraus. Podle něho je ovšem také potřeba číst mezi řádky, před výší schodku guvernér ČNB několikrát nepřímo varoval. Pro návrh rozpočtu včera hlasovali všichni ministři kromě jednoho, který se zdržel hlasování. Jeho jméno mluvčí vlády Libor Rouček odmítl sdělit. Stát v příštím roce počítá s příjmy ve výši téměř 581 miliard korun. Započítány přitom jsou i výnosy z parlamentem dosud neschváleného zvýšení odvodů na sociální pojištění a vyšších spotřebních daní. Vláda také dodatečně poopravila makroekonomický rámec rozpočtu. Státní rozpočet vychází z předpokladu, že hrubý domácí produkt v příštím roce poroste o jedno až tři procenta. Inflace by měla dosáhnout sedmi až osmi a půl procenta a míra nezaměstnanosti se možná přehoupne přes osm procent.
JANA HAVLIGEROVÁ, JIŘÍ KUBÍK
