Kdyby už fungovaly soudy pro mladistvé, s nimiž počítá návrh zákona, jejž ve středu schválila vláda, vše mohlo být jinak: Sandra i mladý Ostravan by se důkladnému policejnímu vyšetřování nevyhnuli. Kriminalisté by je vyslýchali a sbírali důkazy.
A nakonec by se dívka i mladík museli posadit na lavici obžalovaných u soudu se specializovaným senátem pro děti. Podle toho, jak by jejich chování i vyspělost ohodnotili experti z řad psychologů a pedagogů, vyměřili by jim soudci trest. Možná jen dohled soudního úředníka nebo terapii ve středisku výchovné péče. Anebo by se mladí delikventi ocitli v ústavu.
V současnosti malým kriminálníkům zločiny zpravidla procházejí. "Teoreticky mohou kurátoři z místních úřadů děti postihovat už dnes. Ale většinou se nic takového neděje. Už kvůli tomu, že by je ty spousty případů zcela zahltily," říká psycholog Michal Kolář, který se dlouhodobě zabývá šikanou a kriminalitou mezi dětmi.
Odborné výzkumy, jak upozorňuje Kolář, přitom ukazují, že rok od roku přibývá násilí mezi mládeží. "Je pochopitelně otázka, jak budou speciální soudy pokud je schválí zákonodárci - fungovat v praxi, rozhodně je to krůček, který nemůže být na škodu," dodává.
Původně chtěl ministr spravedlnosti Pavel Rychetský ještě snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti pod nynějších patnáct let. To znamená, že by i čtrnáctileté dítě bylo možné soudit podle trestního zákona jako dospělé.
Takovou změnu ostatně nedávno navrhovala část poslanců ODS vedená Radimem Chytkou, který argumentoval především tím, že dnešní děti jsou vyspělejší a dokážou rozpoznat, kdy páchají zlo.
