Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministři navrhují změnu ústavy: už žádné svrhávání vlády à la Paroubek

  10:45aktualizováno  14:06
Přísnější pravidla pro svržení vlády navrhuje kabinet Petra Nečase. Inspiroval ji k tomu bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek, jemuž se na jaře 2009 podařilo shodit vládu Mirka Topolánka, aniž by existoval plán, co se bude dít dát. Vláda teď navrhuje, aby už s hlasováním o nedůvěře musela opozice předložit jméno kandidáta na nového premiéra.

Vláda navrhuje nová pravidla pro hlasování o nedůvěře. Opozice by musela zároveň s hlasováním oznámit alternativu, kdo bude příštím premiérem. Podobné pravidlo už platí v některých evropských zemích, včetně sousedního Německa. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Vycházíme ze zkušeností minulého volebního období," přiznal po jednání vlády premiér Petr Nečas inspiraci počínáním Paroubka.

Prosadit změnu ústavy, do níž chce Nečasova vláda začlenit institut takzvané "konstruktivní nedůvěry", jak ho znají například v Německu, Španělsku či Polsku, bude ale pro koalici velmi obtížné. Nemůže zatím počítat s podporou opozice a bez toho zůstane její nový plán jen cárem papíru. "Jsme si vědomi, že k přijetí návrhu je třeba ústavní většina. Opozice bohužel na nabídku k jednání nereflektovala," připustil Nečas.

Opoziční ČSSD považuje změnu za zbytečnou a účelovou a podle předsedy strany Bohuslava Sobotky ji nepodpoří. Sociální demokracie má převahu v Senátu a bez dohody s ní nemá vláda šanci svůj plán prosadit.

Pokud by podle vládního návrhu opozice chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, musela by získat nejen podpisy 50 poslanců, ale shodnout se předem i na jménu budoucího premiéra. Po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohl nový pokus přijít až za půl roku, dřív jen v případě, že by o hlasování o nedůvěře předem požádalo alespoň 80 poslanců.

"Vláda to nedělá kvůli sobě, ale pro jakoukoli příští vládu," zdůvodnil už dříve návrh premiér Petr Nečas. Přesvědčit opozici se ale zatím vládě nepodařilo ani tím, že by nová pravidla měla platit až od roku 2014, tedy těsně před koncem volebního období.

Opozice chce víc omezit právo prezidenta na milosti

Jinou změnu ústavy se pro změnu pokouší prosadit opozice. Jde jí o změnu pravomocí hlavy státu. Sociální demokraté navrhují, aby musel milost od prezidenta potvrdit i premiér nebo jiný pověřený člen vlády. Podle vlády ovšem milosti patří tradičně do výsostné pravomoci prezidenta. Nejspíš tak půjde o další návrh na změnu ústavy, který skončí v koši.

Prezidentské milosti už nedávno politici omezili spolu se zavedením přímé volby prezidenta. Sám podle svého uvážení a bez spolupodpisu člena vlády nebude moci prezident zastavit běžící trestní řízení. V případě, že padne pravomocný rozsudek, má mít podle nedávno přijaté změny toto právo nadále. Nový návrh ČSSD počítá s tím, že i po vynesení rozsudku by prezident nemohl dát milost sám.

Sociální demokraty k tomu inspirovaly případy některých milostí, jež udělil Václav Klaus. Prezidentův vicekancléř Petr Hájek označil už dříve požadavek na kontrasignaci milostí za nesmyslný. Prezident podle něj neposuzuje trestné činy, ale zda má případ humanitární či jiný lidský rozměr. (více zde)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš
Narůstá ve Spojených státech rasismus? V Rozstřelu odpoví historik Lukeš

Prezident Spojených států Donald Trump nejprve odsoudil extremisty, kteří mají na svědomí násilnosti ve virginském Charlottesville. O den později překvapil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.