HLASUJTE V ANKETĚ:
Je dobře, že vláda vybrala gripeny?
Američané se pokusili oslabit silnou pozici švédských stíhaček příslibem dodatečných výhod i osobní intervencí nejvyšších představitelů USA.
Ministr zahraničí Colin Powell volal premiérovi Vladimíru Špidlovi, náměstek šéfa Pentagonu Paul Wolfowitz se spojil s ministrem obrany Kostelkou. V pondělí se přimlouval ministr obchodu Donald Evans u Václava Klause.
Prezident pak překvapivě prohlásil, že vláda by měla při rozhodování vzít v úvahu i strategické zájmy Česka. Při nedávné návštěvě Švédska přitom ujišťoval, že vláda bude respektovat rozhodnutí odborné komise.
Výsledek jednání byl otevřený
Před jednáním se zdálo nejpravděpodobnější, že kabinet rozhodnutí odloží. "Já bych to ještě neuzavíral, zvláště poté, co Belgičané a Nizozemci předložili další vylepšené nabídky," soudil vicepremiér Petr Mareš.
Mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha zmínil i možnost, že by vláda soutěž úplně zrušila, nebo uspořádala druhé kolo.
Jeden z ministrů naznačil, že v kabinetu stále silněji zazníval názor, aby se Američanům neuzavírala cesta. Tedy: pronajmout si na pět let gripeny a pak se definitivně rozhodnout pro stíhačky F-16.
Švédsko: My konkurenty nešpiníme
Způsob amerického lobbingu se Švédům nelíbil. "Náš koncept je zcela jiný. My jsme neházeli na konkurenty bláto, ani je jinak neočerňovali. Dělat to ani nebudeme. Tohle není způsob, jakým jednáme," řekl švédský velvyslanec Harald Fälth Radiožurnálu.
Švédové nabídli Česku k pronájmu čtrnáct nových letounů za cenu starých, včetně servisu, investic v regionech a výcviku českých pilotů. Belgie, Nizozemsko a Spojené státy šly do soutěže se stroji F-16, Kanada s F/A-18.
 Odborná komise doporučila vládě švédsko-britské letouny Jas-39 Gripen (nahoře), za nimi skončila Belgie s nabídkou amerických stíhaček F-16. (17. prosince 2003) |
