Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Propad výdajů na obranu se pokusíme zastavit, slíbil Sobotka

  11:25aktualizováno  13:58
Vláda se pokusí v rozpočtu pro příští rok zastavit pokles výdajů na obranu, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka na bezpečnostní konferenci Globsec. S premiéry Visegrádské čtyřky se shodli, že by země i vzhledem k ukrajinské krizi měly země v otázkách společné obrany daleko více spolupracovat.

Premiéři Donald Tusk, Viktor Orbán, Robert Fico a Bohuslav Sobotka na bratislavské bezpečnostní konferenci | foto: GLOBSEC 2014

Výdaje na obranu se podle Sobotky v Česku v posledních pěti letech propadly o 23 procent, což je jeden z největších propadů v rámci zemí NATO. Vláda se proto pokusí v rozpočtu na rok 2015 pokles zastavit, slíbil český premiér.

Na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě se Sobotka setkal v rámci diskuzního panelu se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska. Shodli se, že země Visegrádské čtyřky (V4) by měly i ohledu na krizi na Ukrajině daleko více spolupracovat v obranné politice.

Státy V4 by měly podle plánu vytvořit společné vojenské uskupení o síle 3 až 4 tisíc vojáků. Sobotka jako vizi do budoucna zmínil také společné provozování vojenské techniky, výcvik, vzdělávání, nákupy a vojenská cvičení. "V4 se může stát nástrojem pro rozvoj našich ozbrojených kapacit. Výstavba visegrádského bojového uskupení Evropské unie představuje naprosto konkrétní příklad a vlajkovou loď obranné spolupráce v rámci skupiny V4," uvedl Sobotka s tím, že by uskupení mělo být v pohotovosti v prvním pololetí roku 2016, tedy v době českého předsednictví Visegrádu.

"Dění na Ukrajině ukazuje, že bezpečnostní situace v Evropě se může rychle měnit," konstatoval Sobotka. Připustil, že řada zemí se v posledních letech věnovala spíše zahraničním operacím a nevěnovala dostatečnou pozornost teritoriální obraně. 

Hlavním pilířem pro zajištění bezpečnosti v Evropě je podle premiérů V4 Severoatlantická aliance. Podle polského premiéra Donalda Tuska je potřeba zvážit větší přítomnost jednotek NATO ve státech na východní hranici Aliance. Především v pobaltských zemích, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a také na Slovensku.

Za současnou krizí na Ukrajině není podle jeho slov jen politika agrese ze strany Ruska, ale také "slabost Ukrajiny" jako státu. K řešení situaci by pak mohly napomoci chystané volby na Ukrajině, které jsou plánovány na 25. května. Nově zvolený prezident by mohl mít potřebnou autoritu. "Může to silně pomoci, aby se stabilizovala situace a posílila územní integrita země včetně reforem, které by nesměřovaly k federalizaci, ale decentralizaci Ukrajiny," uvedl Sobotka.

Slovenský předseda vlády Robert Fico zase kritizoval ekonomické sankce Západu vůči Rusku, které podle něj nejsou dostatečně účinné.

Rasmussen: Buďte ostražití!

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval v Bratislavě spojence, aby zůstali bdělí a jistí, že jsou společně schopni hájit svobodu, demokracii a právní stát v Evropě. "S agresí vůči Ukrajině v posledních několika měsících Rusko zpochybnilo samotné hodnoty a normy, na nichž jsme vybudovali moderní Evropu," prohlásil Rasmussen. 

Ocenění pro Rasmussena a Kovandu

Šéf NATO Anders Rasmussen a bývalý český velvyslanec při NATO Karel Kovanda v rámci bratislavské konference převzali prestižní Českou a slovenskou transatlantickou cenu, udělovanou světovým osobnostem za přínos pro bezpečnost a stabilitu euroatlantického regionu.

"Pro přežítí a prosperitu musí být NATO připraveno na nečekané. Nedovolte černým labutím nás překvapit!" řekl po převzetí Kovanda s odkazem na teorii o vysoce nepravděpodobných událostech Nassima Nicholase Taleba.

Držiteli ceny z předchozích let jsou například americký generál a bývalý šéf CIA David Petraeus, zesnulý americký diplomat Ron Asmus, bývalý slovenský ministr obrany Jozef Stank, někdejší šéf Vojenského výboru NATO generál Klaus Naumann nebo někdejší poradce pro národní bezpečnost Oldřich Černý.

Ruské akce na Ukrajině jsou podle něj do očí bijícím porušením základů evropské bezpečnosti. "Nebezpečný pokus vrátit čas," uvedl. Rusko podle něj zatím nepřijalo jediný krok, aby dostálo svým závazkům z jednání o Ukrajině v Ženevě.

"Snaží vytvořit novou sféru vlivu. V rozporu s mezinárodním právem a základními dohodami, které Rusko samo podepsalo. To má hluboké, dlouhodobé důsledky pro naši bezpečnost. A vyžaduje vážné, dlouhodobé řešení," dodal.

S tím přímo souvisí zastavení propadu výdajů na obranu v zemích NATO. Zatímco Rusko podle jeho slov zvyšovalo reálně výdaje na obranu za posledních pět let o deset procent, řada evropských členů NATO snížila ve stejném období své obranné rozpočty o více než 20 procent, někteří spojenci dokonce o více než 40 procent, zvláště ve střední a východní Evropě. 

"Pro důvěryhodnou a odstrašující obranu potřebujeme důvěryhodné schopnosti. A důvěryhodné schopnosti něco stojí," dodal Rasmussen s tím, že nastal čas začít trend z posledních let obracet. 

Pochválil přitom Estonsko nebo Polsko, jejichž obranné rozpočty jsou na výši kolem dvou procent HDP a také Lotyšsko, Litvu a Rumunsko, jejichž představitelé vyšší investice do obrany přislíbili.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.