Když europarlament přijal rezoluci, která odsuzuje diskriminaci Romů, do jejího textu zapracoval také požadavek, aby Česká republika uzavřela vepřín. Lety u Písku se tím dostaly na mezinárodní politickou mapu. - více zde
Proti nařízení se totiž ostře ohradil prezident Václav Klaus, kterému se nelíbilo, že EU zasahuje do vnitřní politiky členského státu. - více zde
Vláda se ale podle všeho pokusí hlas z Unie vyslyšet. Pavel Němec, který ve vládě zodpovídá za romskou problematiku, si totiž přeje, aby v Letech kontroverzní zemědělské stavení nebylo.
"Budeme jednat o odkoupení toho pozemku. Cenu, jakou jsme ochotni zaplatit, nebudu zatím uvádět," řekl ministr spravedlnosti. Na transakci prý Paroubkův kabinet vyčlení peníze z rozpočtu.
Kdo povede jednání s majitelem pozemku, nechtěl Němec specifikovat. Prý to může být on, premiér Paroubek nebo třeba ministerstvo financí.
"Variant řešení té situace je několik, my preferujeme, aby tam vepřín nebyl," dodal předseda koaliční US-DEU.
Na místě dnešní výkrmny byl za druhé světové války pracovní tábor, v němž přišlo o život 326 lidí, převážně Romů. Polovinu mrtvých tvořily děti.
Spor o vepřín se rozhořel nejen mezi Klausem a zástupci EU, ale také mezi bývalým vládním zmocněncem pro lidská práva Petrem Uhlem a komunistickým europoslancem Miloslavem Ransdorfem.
Uhl na bývalého místopředsedu KSČM podal trestní oznámení, neboť Ransdorf svými výroky, v nichž přijetí zmíněné rezoluce kritizoval, prý popřel existenci holokaustu. - více zde
