Vláda Petra Nečase schválila balík opatření, který zvýší DPH, daň z příjmu i zmírní růst důchodů.

Vláda Petra Nečase schválila balík opatření, který zvýší DPH, daň z příjmu i zmírní růst důchodů. | foto: Petr Topič, MAFRA

Vláda potvrdila dohodu o zvýšení daní a o úsporách, díky níž přežila

  • 1610
Balík počítající se zvýšením DPH i daní z příjmu, na kterém se shodla koalice, schválili ve středu ministři. Schválením vyšších daní i toho, že důchody porostou nižším tempem, končí vládní krize, kterou minulý týden vyvolaly Věci veřejné. Dohodou o úsporách odvrátila vláda riziko svého pádu a předčasných voleb.

"Dodrželi jsme zlaté pravidlo, že ze dvou třetin jsme hledali peníze na výdajové a jen z jedné třetiny na příjmové straně. Celková daňová kvóta v zemi bude stále o tři procentní body níže, než v roce 2006, kdy vládu opustila sociální demokracie," řekl po jednání vlády premiér a předseda ODS Petr Nečas.

"Lidem jsme z kapes nevytáhli ani o korunu víc," ohradil se ministr financí Miroslav Kalousek proti tomu, jak o dohodě koalice informovala média. Zdůraznil, že složená daňová kvóta v roce 2014 nepřesáhne 34,5 procenta, bude tedy o desetinu nižší, než v loňském roce. Balík s návrhy, který vláda domluvila, musí ještě Kalousek přepsat do zákonů, které dá vládě do půlky května, a potom je bude schvalovat parlament, kde má vládní koalice většinu.

PŘEHLEDNĚ: Kde vám vláda vezme peníze

Lze ještě očekávat bouřlivé projednávání návrhů, zvláště když se budou schvalovat krátce před podzimními krajskými a senátními volbami, takže je některé strany určitě využijí ve své volební kampani.

S čím vláda počítá? Daň z přidané hodnoty se od ledna 2013 zvýší na 15 a 21 procent, což zdraží prakticky vše. Navíc třeba pleny se přesunou do vyšší sazby DPH, což požaduje Evropská unie, stejně jako u zdravotních pomůcek.

Změny čekají i přímé daně. "Z příjmů nad stropy sociálního pojištění se bude od příštího roku odvádět solidární příspěvek ve výši 7 procent z této částky," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Od roku 2014, kdy skončí konstrukce superhrubé mzdy, se ale vyšší sazba daně z příjmu, než jak vládní strany dosud předpokládaly, bude týkat všech.

Místo 19 procent z hrubé mzdy se podle nové dohody koalice bude platit 20 procent plus solidární příspěvek 7 procent z příjmu nad stropy odvodů na sociální pojištění. Zdravotní pojištění nově zastropováno nebude.

Škrtání se dotkne i důchodců a živnostníků

Důchodcům porostou penze méně než dosud. Dosud se zvyšovaly o inflaci plus třetinu růstu průměrné mzdy, nově jen o třetinu inflace a třetinu růstu průměrné mzdy. Vláda chce tímto opatřením v příštím roce ušetřit více než 9 miliard korun, v roce 2014 přes 15 miliard korun.

Průměrný důchod se příští rok zvýší o 156 korun, původně to mělo být 428 korun. (více zde) Kromě toho bude zrušena i sleva na dani pro pracující důchodce.

Moc radovat se nemohou ani živnostníci. Ti, kteří uplatňují výdajové paušály, nebudou moci uplatnit některé slevy na dani, například na manželku či na děti. A pro ty, kteří uplatňují paušál 30 nebo 40 procent, bude nově platit limit 2 miliony.

Proč vláda vyšší daně navrhuje? Jen škrty a úsporami by totiž nedokázala v příštím roce získat přes 42 miliard korun a v roce 2014 přes 84 miliard korun. To je přitom podle vlády nutné, aby dokázala snížit schodek státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu ročně.

S podporou opozice - ČSSD ani komunistů - vláda počítat nemůže. Obě strany jsou zásadně proti, stejně jako odbory, které na 21. duben svolávají do Prahy velký protivládní protest. Dokud ale zůstane koalice pohromadě, má dost hlasů ve Sněmovně na to, aby své plány prosadila.

Zrušen má být i doplatek na bydlení či zvýhodněná zelená nafta pro zemědělce, která byla zavedena v 90. letech. Zvýší se i zdanění tabáku, daň z převodu nemovitostí a od roku 2014 bude zavedena uhlíková daň, která zdraží topení uhlím. Koalice počítá i se zavedením zápisného na vysokých školách. Výše ještě nebyla stanovena, ale premiér Nečas odhaduje, že by to mohly být 3 000 až 3 500 korun za semestr.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video