Nyní se platí za den v nemocnici 100 korun a nemocnice ročně vyberou 2,1 miliardy korun. Snížením částky poklesne příjem až o jednu miliardu korun.
"Žádáme naléhavě Poslaneckou sněmovnu, aby se tím urgentně zabývala. Jinak nejen nemocnice, ale i léčebny a lázně přijdou o tento zdroj příjmů," uvedl po jednání vlády premiér v demisi Jiří Rusnok.
Snížení regulačního poplatku přivítala ČSSD, nesouhlasí ale s jeho neomezenou dobou placení za lůžkovou péči. "ČSSD proto bude prosazovat zrušení všech zdravotních poplatků s výjimkou příspěvku na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, s ochranným limitem omezení jeho platby na nejdéle 30 dní v roce," komentoval stínový ministr zdravotnictví ČSSD Svatopluk Němeček.
Stokorunový poplatek v nemocnicích, ústavech, léčebnách a lázních zrušil Ústavní soud k 1. lednu 2014. Je podle něj pro některé skupiny rdousící. Než vstoupí novela v platnost, nebudou pacienti přinejmenším v lednu a únoru platit nic. Nemocnice tak budou každý měsíc tratit zhruba 175 milionů korun. Pokud by výpadek trval déle, hrozí v krajním případě i omezování zdravotní péče v nemocnicích.
Osud novely je zatím nejistý. Musí ji nejdříve projednat nová Sněmovna, Senát a podepsat prezident. Kolem schvalování se očekává bouřlivá debata. Uvažuje se nad tím, zda poplatek vůbec zachovat, nebo zda neomezit jeho placení na maximálně 30 dní v roce. Ministerstvo takový limit odmítlo, protože by tím nemocnice přišly o zhruba 400 milionů korun ročně. Náklady na administraci poplatků či vymáhání sankcí za neplacení by tuto částku ještě snížily, poplatek by tak prý ztratil účel.
Lůžková zařízení ročně hospodaří se zhruba 113 miliardami korun a celé zdravotnictví spotřebuje kolem 290 miliard korun, z nich zdravotní pojišťovny uhradí 220 miliard. V příštím roce by mohly pojišťovny zaplatit zdravotní péči až za 230 miliard, protože narostou odvody státu a očekává se i vyšší výběr pojistného.
