Dokument zdůrazňuje vinu realitních podnikatelů, kteří odsunuli Romy do Janova, aby vydělali na jejich původních bytech.
Vyčísluje, že 45 procent Janovanů přiznalo dluhy a čtyři stovky místních se zaevidovaly jako nezaměstnaní na úřadu práce. Sídliště má asi šest tisíc obyvatel.
REPORTÁŽ Z JANOVA ČTĚTE ZDE |
Popisuje i poměry v domech. Jako třeba trik "nepřizpůsobivých“ připevnit magnet na vodoměr, takže ručičku táhne k nižším hodnotám, aby za energie platili méně. Populární "zlepšovák" je i vydlabávat díry do zdi k elektrickým zásuvkám sousedů.
PROBLÉMOVÁ SÍDLIŠTĚCo se už řeší Návrhy do budoucna |
Závažná je zmínka o tom, že jeden z janovských paneláků se chystá koupit podnikatel z Lysé nad Labem a chce tam nastěhovat další chudé lidi. Nebo že v lednu 2009 vypukla v Janově epidemie žloutenky.
Nešťastní asistenti Stehlíkové
Kromě popisu problémů dokument obsahuje i recepty na řešení: Chce dlužníkům nabídnout více druhů "sociálního ubytování“ než jen obávanou litvínovskou ubytovnu UNO. Vládní dokument mimochodem ubytovnu nepokrytě označuje jako "lágr". Dále radí zavést protidluhové poradny a postarat se, aby už nikdy na sídliště nevstoupili extremisté z Dělnické strany.
Navrhuje Romy zaměstnat v obecních firmách. Tím se podle dokumentu vyřeší hned dva problémy najednou. Lidé budou mít práci a ještě budou pracovat na opravách svých paneláků. "Spolupracujeme s radnicí a máme vyhrazených 700 tisíc korun na rozjezd našich programů," sdělil Jozef Murín z Úřadu vlády.
Přímo v dokumentu Sociální past je napsáno, že model obecní firmy se už osvědčil v severomoravském Bruntále. Starosta Litvínova Milan Šťovíček zatím Kocábovo pojednání nechtěl hodnotit, protože je příliš čerstvé. "Teprve ho na radnici studujeme,“ uvedl starosta.
Jen jediný návrh, který Sociální past zmiňuje, už v Litvínově odmítli předem. Skepticky se radnice staví k romským asistentům, za které se přimlouvala už bývalá ministryně Džamila Stehlíková. Šťovíček chce spíš plnohodnotné strážníky.