Premiér Petr Nečas hájil v parlamentu sérii reforem, kterou začali poslanci schvalovat. Většinu z nich po příštích volbách zrušíme, tvrdí šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. | foto: Stanislav Zbyněk, ČTK

Vláda protlačila sociální škrty. Nižší nemocenskou či omezení porodného

  • 1386
Vláda Petra Nečase prosadila ve Sněmovně balík sociálních škrtů. Jde například o nižší dlouhodobou nemocenskou či omezení porodného. Už jednou to vláda prosadila, ale zabrzdil to Ústavní soud. "Země potřebuje reformy. Kam by se dostala, kdyby dostala ČSSD šanci realizovat program zadlužování?" řekl předtím ve Sněmovně premiér Nečas.

Co přesně sociální škrty znamenají? Například to, že stát bude nadále vyplácet nemocenskou až od 22. dne pracovní neschopnosti nebo že porodné bude jen za první dítě a pouze pro rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima.

Ústavní soud platnost sociálních škrtů zastavil, protože mu vadilo, jak vládní koalice "převálcovala" ve Sněmovně levicovou opozici a nedala jí šanci o návrhu vlády v řádné rozpravě ve Sněmovně diskutovat.

Soud dal ale vládě šanci prosadit škrty znovu ještě do konce roku 2011, aby mohly začít platit, a vláda toho využila. Napodruhé už škrty neprosazovala ve zrychleném režimu takzvané legislativní nouze.

Sociální škrty Nečasovy vlády

- nižší nemocenská po třicátém dnu nemoci (jen 60 procent denního vyměřovacího základu)
- stát vyplácí nemocenskou až od 22. dne pracovní neschopnosti
- porodné jen za první dítě a pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima
- snížení příspěvku na péči v prvním stupni z 2 tisíc na 800 korun měsíčně
- výrazné omezení sociálního příspěvku (zůstal jen rodinám, kde rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo dlouhodobě či těžce zdravotně postižené dítě)
- škrt ve vyplácení rodičovského příspěvku, celková vyplacená částka nesmí překročit 216 tisíc korun
- při odchodu z práce po dohodě se zaměstnavatelem nárok na nižší podporu v nezaměstnanosti

Tohle nejsou naše reformy, hřímal ve Sněmovně lídr ČSSD Sobotka

Sociální demokracie už před hlasováním avizovala, že vládní reformy zruší, pokud dostane větší podporu v příštích volbách. A na hlasování se poslanci oranžových vyzbrojili i velkými cedulemi s nápisem Stop vládě. ČSSD hlasuje proti!

"Tohle nejsou naše reformy. My jako sociální demokracie s nimi nemáme nic společného," prohlásil v emotivním projevu lídr opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.

V den, kdy Sněmovna kývla i na zvýšení DPH z 10 na 14 procent od příštího roku, v parlamentu Sobotka občanům slíbil, že minimálně u léků a potravin bude chtít sociální demokracie DPH snížit.

Vládní strany podle něj porušily předvolební sliby, že nebudou zvyšovat daně. Zvýšení daně z přidané hodnoty označil Sobotka za další experiment, který bude realizován na občanech. Průměrná rodina kvůli vyšší DPH zaplatí o šest tisíc korun ročně více, upozornil předseda sociální demokracie. Vládní reformy podle něj omezí veřejné služby a povedou k polarizaci ve společnosti.

Kalousek: Nemáme rovnou daň

Proti Sobotkovým slovům, že by reformy byly spravedlivé, kdyby byla zrušena rovná daň a obnovena daňová progrese, protestoval ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

"Máme-li jednu sazbu daně a máme-li k tomu slevy a výjimky, není to rovná daň," řekl ve Sněmovně Kalousek. Jestliže se o křivé čáře bude tvrdit, že je rovná, neznamená to, že přestane být křivá, vysvětloval poslancům Kalousek. Připustil přitom, že by se mu rovná daň bez výjimek docela líbila.

Ke kritice vládních reforem se přidali i komunisté. "Lidé si pamatují, že měli střechu nad hlavou, práci a sociální jistoty," hájila poslankyně KSČM Marta Semelová režim před rokem 1989. Od schvalování konkrétního návrhu zákona, který zbrzdil Ústavní soud, se tak diskuse ve Sněmovně rozeběhla všemi směry.

Bez ohledu na parlamentní rozpravu bylo ale od začátku zřejmé, že nejen sociální škrty, ale i zvyšování DPH a omezení státní podpory stavebního spoření koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných prosadí. Na podobě všech těchto zákonů se totiž dohodla a nikdo z vládních poslanců neavizoval, že bude proti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video